Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Viselec pozoruje zvrhlou čínskou totalitu očima disidenta Aj Wej-Weje

  10:06aktualizováno  10:06
Nejen vhled do myšlení světově uznávaného čínského umělce a významného disidenta, ale také zasazení jeho "kauzy" do politických i uměleckých souvislostí přináší kniha britského novináře Barnabyho Martina Viselec s podtitulem Aj Wej-wej a jeho uvěznění.

Aj Wej-wej | foto: Gao Yuan

Aj Wej-wej

Aj Wej-wej

Novinářský styl Barnabyho Martina vyžaduje od čtenáře plné soustředění. Nejde ani o čistý přepis rozhovorů, byť takové pasáže tvoří podstatnou část knihy, ani o čistě chronologický či esejistický útvar. Autor vytváří mozaiku historiografických faktů i osobních zkušeností (děním v Číně se dlouhodobě zabývá), které doplňuje Aj Wej-wejovými úvahami i vyprávěním konkrétních zážitků z jeho života.

Zásadní část tvoří Aj Wej-wejovo uvěznění z politických důvodů a pokus o zlomení jeho veřejného odporu vůči zvrhlému totalitnímu režimu, který v jeho zemi přes narůstající relativizaci ze strany Západu stále přetrvává.

Fotogalerie

Je však pozitivní, že Martin téma dnes možná nejznámějšího Číňana nezjednodušuje jen na jeho politické postoje a aktivity. Velkou měrou se zabývá právě Aj Wej-wejovým uměním. U něj bývá jako hlavní inspirační zdroj uváděn Marcel Duchamp, umělecká tvorba však u tohoto muže samozřejmě přímo souvisí s politickými poměry a jeho postavením v jejich kontextu.

Ostatně i západní svět začal o Aj Wej-wejovi hovořit až po jeho slavné instalaci objektu porcelánových slunečnicových semínek v londýnské galerii Tate Modern v roce 2010 a zároveň po zjištění jeho politických aktivit, o kterých dával vědět na internetu a sociálních sítích.

Aj Wej-wej

"Na první pohled by ho bylo možné považovat za moderního dadaistu, člověk si však musel uvědomit, že jde o dadaismus provozovaný v režimu, který připomíná kombinaci Huxleyho románu Konec civilizace a Orwellovy dystopie 1984," přesně charakterizuje Martin.

Ovšem tím nejpodstatnějším, co kniha Viselec, pojmenovaná po jednom z Aj Wej-wejových raných děl, západnímu čtenáři přináší, je možnost nahlédnout na základě konkrétního příkladu do praktik režimu, který je sice komunistický, ale od známé praxe sovětského okruhu se výrazně odlišuje.

Respektive – v lecčem připomíná spíše 50. léta než nové století. "Nemám ani potuchy, kdo rozhodl o mém zatčení. A netuším ani, kdo mě nechal propustit," říká Aj Wej-wej. A z takových slov mrazí.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sherilyn Fennová v seriálu Městečko Twin Peaks (1990)
Městečko Twin Peaks představuje svou tajemnou historii. Nechybí UFO

Seriál Městečko Twin Peaks si všichni spojují především s režisérem Davidem Lynchem. Málokdo si však vzpomene na Marka Frosta, jednoho ze scenáristů kultovního...  celý článek

Hrdinky seriálu Trapný padesátky
Po šachové vraždě Obermannová představí seriál o třech trapných dámách

Nadějná šachistka jede na simultánní partii se členy místního šachistického kroužku do městyse, kde najde mrtvou starostku. Tak začíná právě vycházející...  celý článek

Z knihy Můj Bataclan
Z teroristů udělal kostlivce se samopaly. Grafik přežil útok na Bataclan

Padesátiletý francouzský grafik přežil v listopadu 2015 teroristický útok na pařížský klub Bataclan. Vyvázl sice živý a zdravý, hrůzný zážitek mu však nešel z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.