Podle prvního románu Toma Roba Smithe se právě točí film. Do knihkupectví nyní přichází už třetí díl s hrdinou Děmidovem.

Podle prvního románu Toma Roba Smithe se právě točí film. Do knihkupectví nyní přichází už třetí díl s hrdinou Děmidovem. | foto: Tom-hardy.com

Nové knihy lákají na drsnou sovětskou minulost i středověkou Prahu

  • 0
Historie je učitelkou života, praví dávné latinské moudro. A je rozhodně příjemnější ponořit se do ní v románech než si soukat do hlavy data a jména z učebnic. Což vědí i spisovatelé.

Dva autoři nabízejí pohled do drsné sovětské minulosti, třetí se vrací na sklonek 14. století.

Agent 6 (85 %)

Zatímco se v Česku natáčí snímek Child 44 podle prvotiny britského autora Toma Roba Smithe Dítě číslo 44, v knihkupectvích se objevil už jeho třetí román se Lvem Děmidovem. Poněkud netypický agent KGB prožívá osobní tragédii: v roce 1965 byla za pobytu ve Spojených státech zastřelena jeho milovaná manželka Raisa.

Oficiální verzi o zločinu Lev nevěří a rozhodne se zjistit pravdu - stejně jako v Dítěti číslo 44 a následném Utajovaném projevu leckdy neortodoxním a přiznejme, že občas i nevěrohodným způsobem. Pokus utéct do Finska mu nevyšel, a tak kývne na nabídku či spíše nátlak "nastoupit misi tak nebezpečnou, že by se na ni dobrovolně nikdo nepřihlásil".

Zavede ho do Afghánistánu, kde přežívá díky opiu a kam nějaký čas po něm v rámci "internacionální pomoci" dorazí desetitisíce sovětských vojáků s tanky, letadly, raketami a minami. Afghánské kapitoly románu mají strašlivou sílu a naléhavost - z paměti asi nikdy nevymizí obraz hořícího stáda horských poníků, kteří se vyřítí z kouře po výbuších sovětských bomb. 

Čas ztracených holubic (90 %)

Také v knize slavné finsko-estonské spisovatelky Sofi Oksanen, cenami ověnčené autorky románu Očista, je hlavní postavou agent. Na rozdíl od Lva však soudruh Parts nebudí sebemenší sympatie. Když Estonsko v červnu 1940 obsadili sověti, dal se promptně do služeb jejich NKVD. Přišli Němci - sloužil jim. Po válce se vrátil ke svým původním, sovětským chlebodárcům. Lže, kudy chodí, ignoruje svou nešťastnou manželku, kterou nedokáže uspokojit, zneužije bratrancova deníku, aby zastřel vlastní zločiny. 

Stejně jako Očista je i Čas ztracených holubic až neskutečně hořký, tak jako estonské dějiny druhé poloviny minulého století s deportacemi, popravami a gulagy. A současně neskutečně krásný. Nelze se od něj odtrhnout. Ne proto, aby se čtenáři v hlavě nezamotaly nitky spletitého příběhu s detektivním prvkem, ale prostě proto, že autorka ví, co píše, a  píše to skvostně. A navzdory vší drastičnosti dokáže dát ten nejcennější dar: naději.

Návrat mistra (60 %)

Svým způsobem je agentem i Lukas Praghese, vlastně platnéřský mistr Lukáš, mladík se zvláštními schopnostmi. František Niedl mu věnoval už dva romány: Platnéř a Pavoučí síť.

V Návratu mistra ho z Milána, kde celkem spokojeně žije s manželkou Giomou (a nejen v duchu ji podvádí se svou životní láskou Angelou), posílá vládce města Gian Galeazzo Visconti zpět do rodné Prahy. Má tamnímu milánskému vyslanci Francesku Fratellovi pomoci, aby pro Viscontiho získal od krále českého a římského Václava IV. kýžený vévodský titul. A jde mu při tom o život.

Čtení to je napínavé a místy  příjemně jedovaté. Třeba když si Fratello stěžuje na korupci u královského dvora: "Přátelé, že jsem se v Itálii setkal s úplatností, a to notnou, ale tam je to aspoň tak, že když člověk někomu za něco zaplatí, může očekávat, že se mu za to dostane protislužby. Ale ne tady - tady tomu tak není."

O to víc zamrzí, že si autor neověřil, kdo, kdy a komu vydal Zlatou bulu sicilskou. Ten neuvěřitelný historický kiks sráží hodnocení o deset procent.