Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Manželka představuje génia, světového architekta Adolfa Loose

  14:07aktualizováno  14:07
Knihu Adolf Loos – Privátní portrét, věnovanou vzpomínkám na jednoho z největších tvůrců moderní architektury, napsala jeho třetí žena. Byla o pětatřicet let mladší.

Adolf Loos na sklonku života

Claire Beck-Loos: Adolf Loos - Privátní portrét (obal)

Claire Beck-Loos byla dcerou z bohaté plzeňské rodiny, která patřila mezi Loosovy zákazníky. Sňatek uzavřela přes nesouhlas rodičů. Sama si zvolila dráhu fotografky, ale její krátký život přervala druhá světová válka, kdy se Claire Beck-Loos stala obětí holocaustu.

Privátní portrét Adolfa Loose, který nyní v nakladatelství Pragma vyšel poprvé česky, přestože se architekt vždy hlásil k československému občanství, napsala jeho žena vlastně kvůli penězům. Nikoli pro sebe. V době zhoršeného zdravotního stavu v roce 1931 si Adolf Loos sám navrhl podobu pomníku na hrobě, který měl tvořit velký žulový blok. Když však roku 1933 zemřel, na pořízení nebyly peníze.

Fotogalerie

A tak se jeho žena, v té době už rozvedená, neboť manželství trvalo pouhé dva roky, rozhodla napsat knihu, ze které by mohl být architektův hrob zaplacen. Knihy se však navzdory její hodnotě a kvalitě nepodařilo prodat dostatek a Loosova hrobka byla podle jeho představ vyzdobena až roku 1956.

Přestože autorka nebyla profesionální spisovatelka a její kniha vznikla vlastně z pragmatického důvodu, přináší obdivuhodně svěží, zajímavé a dobře napsané čtení. Název Privátní portrét by mohl zavádět k bulvárním představám, ale ty jsou v podstatě liché. Ostatně, kterého z dnešních "lovců senzací" by mohly zajímat "drby" o osmdesát let mrtvém avantgardním architektovi, že?

Claire Beck-Loos

Claire Beck-Loos

Kniha je prostě soukromým pohledem ženy, která z určitého úhlu pohledu musela objekt, o kterém píše, velmi dobře znát. Vzhledem k věkovému odstupu a nakonec i krátké době společného soužití však v ní jeho osobnost vzbuzovala i řadu otázek bez odpovědí. Ty jsou většinou jen v podtextu vyprávění, o to však patrnější.

Anekdoty ze života

Oskar Kokoschka: Portrét Adolfa Loose (1909)

Oskar Kokoschka: Portrét Adolfa Loose (1909)

Privátní portrét je vlastně volně řazenou sérií střípků z Loosova života, respektive z rodinného života jeho a autorky. Mnohé z většinou vzájemně neprovázaných a nikoli chronologicky řazených kapitol jsou velmi dobře vypointovány a připomínají často jakési anekdoty, dokonce s typicky židovským stylem humoru.

Nicméně právě tento uvolněný způsob psaní o Adolfu Loosovi i o jeho práci a o tom, čím pro dějiny architektury a celého moderního umění 20. století byl, vypovídá minimálně stejně, ne-li více než veškeré seriózní a odborné studie a monografie.

Náhrobek Adolfa Loose ve Vídni

Náhrobek Adolfa Loose ve Vídni. Kvůli němu vlastně kniha jeho ženy vznikla.

Prostřednictvím odlehčených historek se čtenář dozvídá nejen mnoho o Loosově bohémském životním stylu, vztahu k penězům, ženám či o přátelství s mnohými kulturními osobnostmi 20. a 30. let, ale také o jeho osobitém vidění prostoru a hmoty. Tedy o tom, co Loose jednou provždy zapsalo dějin.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.