Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vždy se živil jen tím, co měl rád. Adolf Born je nostalgik bez mobilu

  7:55aktualizováno  7:55
Cenu zlínského festivalu za přínos dětskému filmu převezme letos Adolf Born, který krátce poté, 12. června, slaví pětaosmdesátiny.

Adolf Born | foto: TV Barrandov

Vznikly o něm dva dokumenty, roku 1981 Adolf Born a šestnáct let poté Člověčiny Adolfa Borna. Sám však napsal, nakreslil a natočil filmů nepočítaně. Od desetiminutového Hobita, kterého si zkusili s Genem Deitchem v roce 1966 na zakázku Williama L. Snydera, jenž potřeboval rychle uplatnit filmová práva, až po spolupráci na scénáři příběhu z roku 2001 Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko.

Od sluchátka k Žofce

To klíčové ze své filmové tvorby však stihl mezi oběma daty, a hlavně ve spolupráci se scenáristou Milošem Macourkem. „Byli jsme navzájem natolik spojeni, že necítím potřebu zvykat si znovu na někoho jiného,“ vysvětlil před časem Born, proč po Macourkově smrti filmovou branži opustil. Trio Macourek, Born a animátor Jaroslav Doubrava se uvedlo v roce 1972 animovanou groteskou o váhavých pochybovačích Co kdyby...?, na niž navázalo rovněž krátkými komediemi Ze života ptáků, Nesmysl či Hugo a Bobo. 

V roce 1976 přivedli na svět příběh O utrženém sluchátku, od nějž se odvinula celá slavná sága Macha, Šebestové, Horáčka, Pažouta a dalších výtečníků z 3. B, o psu Jonatánovi nemluvě. Sluchátko jim předvedlo pravěk, angínu, zoo nebo piráty a měli takový úspěch, že seriál dostal v 80. letech i podobu celovečerního střihového filmu Mach a Šebestová k tabuli!

Život je groteska

Podobný princip uplatnilo stejné trio také u seriálů, jejichž hrdinkou se stala opice Žofka, spřízněná s cyklem o sluchátku rovněž vypravěčským hlasem Petra Nárožného. A obě ságy Born v jejich knižním vydání rovněž ilustroval. Přesně vyhovují jeho pocitu, že život je groteska, proto prý by nechtěl ani neuměl doprovodit obrázky třeba lyrické verše. Zato nadsázka, to je země zaslíbená pro muže, kterému kolegové z celého světa svým hlasováním udělili titul Karikaturista roku 1974 a jenž předloni získal cenu Anifilmu za celoživotní přínos animované tvorbě.

Fotogalerie

Malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, scenárista, režisér, karikaturista, kostýmní výtvarník. Také tvůrce animovaných titulků či pasáží dvou dílů Básníků nebo komedie Jak utopit doktora Mráčka. Zároveň monarchista, sběratel pokrývek hlavy a nostalgik, který nepotřebuje internet ani mobil, zato se mu stýská po dobách, kdy čestné slovo mělo větší váhu než smlouva. 

Adolf Born říkává, že měl štěstí, protože se nikdy nemusel živit ničím jiným než tím, co měl rád. Dovede najít příjemné stránky i v přibývajících letech – dávají prý člověku větší nadhled a možnost vybírat si, komu nebo čemu věnuje svůj čas. O to víc pořadatele těší, že letos ho věnoval zlínskému festivalu, pro nějž maloval filmové klapky a kde bude mít i výstavu.

Internet brzdí lidi, říká Adolf Born:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.