Neskákal, nemáchal rukama, nekoulel očima, nechrčel, nesvlékal se, nerozbíjel nástroje. Nic z toho Pavel Bobek na pódiu nedělal. Jednoduše přišel v typickém saku a začal zpívat. A bohatě to stačilo.
Byl veliký pedant na texty, týral textaře, aby to bylo přesně tak, jak požadoval. Chtěl, aby to znělo co nejvíc americky.