Kytarista, zpěvák, bubeník a skladatel Dave Grohl, někdejší člen Nirvany a v současnosti frontman kapely Foo Fighters, je sympaťák a srdcař. Naprostý hudební nadšenec a člověk, který má na rockové scéně ohromné renomé a pověst spolehlivého, příjemného, ochotného a vstřícného pracanta.
Zahrál si s Tomem Pettym, Paulem McCartneyem, Johnem Paulem Jonesem z Led Zeppelin, spřátelil se s Lemmym, s AC/DC či se členy Pantery.
Nahrál s Nirvanou možná nejdůležitější rockovou desku 90. let – Nevermind. Vystupoval na udílení Oscarů, hrál prezidentu Obamovi, a přesto v jádru zůstal tím zakřiknutým klukem, který si doma prohlíží fotky svých rockových hrdinů a sní o tom, že jednou bude také stát na pódiu, hrát a zpívat.
Dave Grohl zkrátka ze srdce miluje rockovou hudbu, to je ze stránek jeho knižních vzpomínek nazvaných Vypravěč patrné od prvních stránek. Dokáže o ní psát s tak strhujícím nadšením, že by k rockerství přivedl snad i zarytého jazzmana, milovníka klasiky nebo člověka, kterému je veškerá muzika upřímně ukradená.
Grohl ale také miluje svoje fanoušky. Člověk, který si zaplatil vstupenku, aby viděl koncert Foo Fighters, musí za své peníze dostat maximum. I v situaci, kdy si frontman po třech písničkách nešikovným pádem rozmašíruje nohu tak, že zbytek vystoupení absolvuje vsedě s provizorní ortézou a až po odeznění poslední skladby jede do nemocnice.
VIDEO: Klip Soundgarden režíruje Dave Grohl z Nirvany. Všichni se smějí |
Nejspíš i díky tomu si Grohl vydobyl takovou popularitu a oblibu. Nikdy nehrál habaďúru, věříte mu první poslední. A tuny pozitivní energie, které do fanoušků pumpuje, se mu vracejí. Všechny ty neskutečné náhody, které se mu dějí a s nimiž se ve své knize svěřuje – historky, nečekaná setkání, splněné sny, to nemůže být samo sebou.
Vypravěč je od začátku do konce strhující. Nejde naštěstí o standardní (auto)biografii, kde se nejdříve musíme prokousat umělcovým dětstvím, garážovými začátky a teprve pak se dočkáme něčeho poutavějšího. Grohl sice také vzpomíná na muzikantské začátky, vrací se do dětství, ale zároveň si dokáže okamžitě zjednat pozornost.
Píše tak, jak bubnuje, jak hraje na kytaru a skládá. Rockově, nadupaně, bez zbytečných kudrlinek a přitom chytlavě a šťavnatě. Historka za historkou se řítí vpřed, většinou parádně vygradovaná a vypointovaná. Většina z nich je vtipná, třeba když starostlivý tatík Dave vzal dcerky na nákup hraček do obchodního domu Harrods a sám si pořídil barbínu Joan Jett.
Občas ale Grohl zvážní – když dojde na zesnulého kamaráda Kurta Cobaina nebo když se vypisuje z ohromného stesku, který jím cloumal, vydal-li se na turné už nejen jako muzikant, ale také jako manžel a otec. Jeho dojetí je v těch okamžicích až hmatatelné. Častěji je to ale zábavná jízda, kterou zhltnete téměř na posezení, i díky povedenému překladu Michala Čermáka.
A co je nejdůležitější, díky Grohlovu explozivnímu entuziasmu si četbu knihy užije a vychutná i člověk, který není skalním uctívačem kultu Nirvany a nepatří ani ke kdovíjakým fanouškům Foo Fighters.
