RECENZE: Eddie Vedder nahrál s pomocí hvězdných přátel dospělou desku

Po nedávném skonu Marka Lanegana ze Screaming Trees zůstává Eddie Vedder posledním z výrazných grungeových hlasů. Je autentický, okamžitě rozpoznatelný a na sólovém albu Eearthling se hrdě hlásí ke svým vzorům.

Třetí sólové album Eddieho Veddera, frontmana Pearl Jam, mi svou uvolněností a cílenou odpoutaností od zvuku domovské kapely připomíná album Goddess In The Doorway Micka Jaggera.

Stejně jako Jagger si může i Vedder dovolit luxus natočit album se špičkovými spolupracovníky a na Earthling je to skutečně all stars tým. Kytaru nahrál a na skládání se podílel už bývalý člen Red Hot Chili Peppers Josh Klinghoffer, baskytaru obstaral Andrew Watt, skladatel a producent, do jehož portfolia náleží například Miley Cyrus, Ozzy Osbourne nebo Justin Bieber.

Za bicí usedl další Red Hot – Chad Smith a pohostinsky se ve studiu stavili Elton John, Ringo Starr nebo Stevie Wonder.

Zrovna Johnův a Vedderův společný song Try, postavený na rozverném honky tonk rytmu a nakažlivé melodii, do značné míry definuje náladu a směřování celého alba. Earthling je dospělé rockové album, není v něm ani stopa po bolestné grungeové sebezpytnosti.

Ostatně Pearl Jam se z drogami nasáklého seattleského peletonu vždy vymykali už jen tím, že to celé ve zdraví přežili. Nikdy nebyli tak chorobně depresivní jako třeba Alice In Chains. Vedder sám je především písničkář, což je na Earthling rovněž patrné. 

Nejde mu o žánrová dogmata ani „postoj“, chce se prostě bavit a vzdát hold svým vzorům. V Mrs. Mills s Ringo Starrem je tak silně přítomna zpěvnost a hravost The Beatles z jejich bezstarostného období, až je to úsměvné. V dobrém slova smyslu.

Earthling

75 %

Eddie Vedder

V jiných skladbách je zase patrný kontrast hudební složky a Vedderova pěveckého naturelu. Třeba hned v úvodní Invincible refrén přímo vybízí, aby se do něj zpěvák opřel ze všech sil a vystavěl bonovskou vokální klenbu. 

Jenže v téhle poloze si jeho niterný, stále jakoby roztřesený hlas není úplně jistý. Power Of Right je mohutná stadionová hymna, v jejímž bombastickém zvuku se Vedder opět místy vytrácí. Lépe je mu ve zpěvné folkrockové Fallout Today s tuze pěknou, uvolněnou melodickou linkou nebo přímočará rocková hymna The Dark, která zní jako něco od Bruce Springsteena.

Eddie Vedder si na Earthling bere z rockové historie vše, co ho zajímá, a interpretuje to dle svého vkusu a naturelu. Výsledkem je vkusná, poctivě připravená deska, dostatečně pestrá a přitom sevřená, přičemž hlavním pojítkem je hlas a přirozené charizma hlavního protagonisty.