RECENZE: Bob Dylan natočil album srovnatelné s jeho klasickými deskami

Po letech, kdy se Bob Dylan, co se studiových alb týče, věnoval vlastním interpretacím klasických jazzových a swingových písní, je tu jeho nová deska plná autorského materiálu.

Hlídací kočka

Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.

Sledovat interpreta 3 Doors Down

Sledovat interpreta Bob Dylan

Je z toho událost. Nejen proto, že je to „Bob Dylan“, tedy Nobelovou cenu oceněný žijící klasik a podobně, před jehož kariérou se automaticky sluší chodit v předklonu, ale prostě proto, že je to Bob Dylan. Vše kolem něj nechme stranou, Rough And Rowdy Ways je senzační deska, protože Bob Dylan z celého srdce věří v hudbu a ona mu takto oplácí.

Na Dylanovi je fascinující, že i po všech těch letech a kvantu vydaných desek a písniček dokáže jít k jádru věci a vyhmátnout to základní. Poslechněte si to skřípavé blues Goodbye Jimmy Reed a znovu žasněte, jak účelné a jednoduché to je.

Ten sytý, dřevní zvuk, Dylanův krákoravý přednes, občas rozvrzaný, ale dokonale přirozený a dojemný. V Black Rider připomíná Leonarda Cohena. Tím, jak klade důraz na text a moc mu nezáleží na tom, jestli perfektně zazpívá jeden každý tón. O to u Dylana ostatně nešlo nikdy. Důležitější je to napětí, které z písničky vyvěrá.

Bob Dylan dokáže i z tak zdánlivě vytěžené a nepřekvapivé hudební formule, jakou je blues, vykřesat cosi vzrušivého, co vás k jeho desce připoutá a nedovolí vydechnout. Crossing The Rubicon je toho zářným příkladem. Zatím byla řeč jen o Dylanovi, ale sluší se zmínit i doprovodné muzikanty, kteří jeho textovým a a hudbebním obrazům vtiskli odpovídající podobu.

Kytarista Charlie Sexton, bubeník Matt Chamberlain, který krom mnohých dalších pracoval i se zmíněným Leonardem Cohenem, baskytarista Tony Garnier a další. Vše vysoká škola v tom, jak se hraje účelně, neplýtvá se tóny a slouží se skladbě jako takové. A je lahůdka to poslouchat.

I díky tomuto pokornému a ryze účelnému přístupu k věci vám ani nepřijde, že některé písničky mají stopáž přes šest minut a vrcholem je v tomto ohledu závěrečná více než čtvrthodinová Murder Most Foul.

Předchází ji téměř desetiminutová Key West (Philosopher Pirate), vedená v poklidném, meditativním tempu. Za jiných okolností by ona sama mohla aspirovat na finále. Po jejím doznění už jako by nebylo dál co říct, ale Dylan to dokáže. Jeho vyjádření se k atentátu na amerického prezidenta J. F. Kennedyho je dle zpěvákových vlastních slov dárkem všem jeho letitným a věrným fanouškům.

Je to intimní a přesto velkolepá hudební báseň s odkazy na Beatles, Woodstock, Charlieho Parkera, kapelu The Who a další. Je to naprosto typický Dylan, který zde opět spíš vypráví než zpívá. Zní jako Lou Reed na jedinečném albu Songs For Drella, kde společně s Johnem Calem vzdal holt guruovi pop artové kultury Andymu Warholovi. Přestože se nese vlastně celá v jedné rovině a náladě, nehrozí, že by se jevila jako příliš dlouhá.

Rough And Rowdy Ways

90 %

Bob Dylan

O Dylanově novince se všude ve světě píše takřka výhradně v superlativech. Jistě je v tom hodně úcty a uznání za vše, co kdy v minulosti udělal. Jeho skladby a desky už jsou dávno součástí moderní kultury, přitom stále živé, fascinující a inspirující. 

Dodnes se můžeme přít o pravý význam textu Highway 61 Revisited, můžeme se snažit rozklíčovat i další Dylanovy texty. Skutečné pravdy se možná nikdy nedobereme, ale o to v tomto případě nejde. Bob Dylan moc dobře ví, že to pravé a ryzí v umění je vždy zahaleno tajemstvím.

Co s hudbou, která po vás nechce vůbec nic, než jen abyste ji jako stádo slepě následovali. Rough And Rowdy Ways není album s „hity“, není poplatné nikomu a ničemu, jen Dylanovi samotnému. Je tradiční, tím pádem se vymykající. Rachotivá bluesová dvanáctka False Prophet je jako splěný sen všech The White Stripes a podobných kapel, kteří přísahají na americkou root music.

Dylan si ji střihne jen tak od boku, hlasem chraptivým, že by i Tom Waits zbledl závistí, a s takovou samozřejmostí, že prostě musíme smeknout. Je to hudební událost. Byla by, i kdyby Bob Dylan „jen“ dodal svůj standard. Ale tohle je mnohem výš než další deska do počtu.

Hlídací kočka

Vstupenky Vám chytím vždycky. Pohlídám přednostní prodeje, vstupenky na poslední šanci, začátek prodeje, slevy i konání akce.

Sledovat interpreta 3 Doors Down

Sledovat interpreta Bob Dylan