RECENZE: Michael Bublé v Praze vtipkoval a opěvoval lásku

Pop-swingový elegán Michael Bublé kráčí ve šlépějích svých oblíbenců Franka Sinatry nebo Nat King Colea. Předvedl profesionální a zábavnou show, jejíž síla se ale poněkud drolila v chladných a neosobních prostorách O2 areny.

„Dnes večer to celé bude o lásce,“ prohlásil po několika úvodních tónech Michael Bublé. Narážel tak jednak na titul zatím posledního alba Love, jednak dal jasně najevo, že hodlá předávat výhradně pozitivní emoce. Což se podařilo. Bublé se ukázal jako rozený showman a bavič.

Neustále vtipkoval, ani během občas sáhodlouhých promluv nenudil a vždy je dokázal patřičně vypointovat. Laškoval s publikem, co chvíli si od někoho vypůjčil mobil a nahrál mu osobní vzkaz, okouzloval nenuceným šarmem. Zkrátka sympaťák, kterého byste se nerozpakovali pozvat na večeři a až by mu ujel poslední spoj, ustlali byste mu na gauči.

Právě v tomhle přístupu k věci nejspíš tkví Bublého ohromná popularita – za své nahrávky získal mnoho cen a prodal jich přes šedesát milionů. Mnozí si nedovedou představit Vánoce bez jeho hlasu. Když v roce 2011 vydal desku Christmas s nejznámějšími vánočními songy, byl z toho samozřejmě trhák. Bublé prostě přesně ví, co se patří a jak se trefit do obecného vkusu, což ale není výtka.

Jeho show, jak dokázal pražským koncertem, je vždy perfektně a do nejmenších detailů propracovaná. Záda mu kryje orchestr složený z vynikajících muzikantů, repertoár kromě jeho autorských kousků tvoří osvědčené standardy jako My Funny Valentine nebo You Never Can Tell, který zazněl v Pulp Fiction ve slavné taneční scéně Umy Thrumanové a Johna Travolty.

An evening with Michael Bublé

70 %

Michael Bublé

O2 arena Praha

17. září 2019

To vše v ležérním podání, kdy má člověk opravdu pocit, že se ocitl na večírku svých dobrých přátel. Škoda jen místa konání. Je jasné, že hvězda ráže Bublého by asi jen těžko mohla vystupovat v menším sále, ale právě komornější a decentnější prostředí by jeho koncertu propůjčilo odpovídající atmosféru. Takhle to bylo místy poněkud studené, tak trochu bez patřičného odpichu.

Bublé samozřejmě není Frank Sinatra, i když by jím zjevně velmi rád byl, v jádru je to pořád rozdováděný kluk, který se před lety zamiloval do stařičkého jazzu a swingu. Co mu schází na opravdovém charismatu, dohání vtipem a nepopiratelným hereckým talentem. A i když je to celé vlastně tak trochu odvozenina, je provedena s vkusem a grácií.