RECENZE: Elton John se s Prahou rozloučil smrští hitů, show však vázla

Úterní koncert Sira Eltona Johna byl součástí rozlučkové šňůry Farewell Yellow Brick Road Tour, a tak se dá očekávat, že se v pražské O2 areně představil skutečně naposledy. Avizoval to dopředu, během večera ještě zopakoval, že končí a vyprodané hale ze srdce poděkoval za vše.

Elton John má s naší zemí bohatou historii. Hrál tu dávno před památným koncertem Rolling Stones na Strahově, řady západních hvězd vystupujících v krajině za oponou rozšířil v roce 1984 koncerty v pražském Paláci kultury a dokonce i ve sportovní hale v Havířově. Naši metropoli však navštívil soukromě už v prosinci 1983. Jako tehdejší majitel britského fotbalového klubu Watford se přijel podívat, jak jeho chlapce vyklepne Sparta v rámci Poháru UEFA.

Farewell Yellow Brick Road Tour

70 %

Autor: Elton John

Místo konání: O2 arena, Praha

7. května 2019

Ale to je dávná minulost, v úterý večer Elton John rozdával radost z mohutného pódia, které v O₂ areně doprovázela také obří projekční plocha, asi největší deviza výpravy tohoto turné.

Některé z nich byly trochu mimo, ale velmi silný byl například průlet vesmírem při Rocket Manovi, zrekonstruované poslední focení, které Marilyn Monroe absolvovala krátce před smrtí při Candle in the Wind, nebo protiválečné poselství sálající z projekcí během písně Daniel.

Koncerty Eltona Johna staví s jistotou hned na čtyřech pilířích. Oné zmíněné velkoleposti. Nepopiratelném charismatu hlavní hvězdy, byť ze začátku Eltonovi ujelo pár tónů. A luxusní doprovodné kapele veteránů. Vždyť třeba perkusionista Ray Cooper, u nějž by bylo jednodušší vyjmenovat, s kým nehrál, sklidil aplaus skoro srovnatelný se zpěvákem. Zvuk byl dostatečně silný, ale minimálně v horním patře haly ne natolik jasný, aby bylo možno obdivovat jednotlivé instrumentální výkony.

No a tím posledním stavebním kamenem každého koncertu jsou písně, hity, kterých má Elton John na rozdávání tolik, že se ani na všechny nedostane. Na tomto turné zní mimo jiné hned na úvod Bennie and the Jets, Tiny Dance, Philadelphia Freedom, Rocket Man, Someone Saved My Life Tonight, Candle in the Wind, Don’t Let the Sun Go Down on Me, The Bitch is Back, Saturday Night’s Alright for Fighting a na úplný závěr i Goodbye Yellow Brick Road.

Takže skutečně pecka za peckou a k tomu pár komornějších kousků jako třeba Indian Sunset, který Elton odehrál pouze s Cooperem.

Jenže ve vší té nablýskanosti a okázalé pompéznosti byla výsledná show vlastně hrozně placatá. Asi jako koncertní provedení muzikálu, zazní vše, co má zaznít, ale jinak se nic moc neděje. Elton večer proseděl u klavíru, od něhož se vždy jen na pár kroků šel uklonit, při Candle in the Wind se i s klavírem „projel“ po pódiu, a to bylo vlastně vše.

Ale jako poměrně statické divadlo s více než malým množstvím hitů to bylo skvělé. A jako rozlučka nadmíru důstojné.