Josef Šíma (1891 – 1971) patřil k největším postavám, které určovaly podobu moderního umění 20. století a zaujímá v něm specifické a výlučné postavení. Šímova tvorba z třicátých let je na výstavě zastoupena obrazem s názvem Krajina se stébly (1930). Vznikl v období, kdy malíř vytvářel své nejkrásnější a nejosobnější krajiny. V roce 1925 si Josef Šíma koupil domek v malé francouzské vesnici v kraji Brie. Často sem pak jezdil malovat své krajiny a uvažovat o přírodě, o kterou mu šlo především.
Josef Šíma: Krajina se stébly (1930)
Na plátně jsou namalována stébla trávy dotýkající se oblohy a spojující tak nenápadně nebe se zemí. Lze si představit malíře ležícího v trávě, unavené nohy natažené před sebou, jak pozoruje přírodu kolem sebe a zamýšlí se nad pozicí jediného člověka v tomto světě krajin. Všude kolem něj jsou dlouhá úzká stébla trávy, která působí jako by se dotýkala přímo nebes. Vše je v dokonalém spojení.
Dalším mimořádným vystaveným plátnem, jehož ústřední roli hraje zeleň a modř, je Šímův rozměrný olej Krajina s jezerem z roku 1953. Pochází z poválečného období, kdy výtvarník začal znovu malovat. Otevřel tak druhou vrcholnou, více než dvacet let trvající etapu své tvorby. Malby z této doby se vyznačují neobyčejnou duchovní hloubkou a zcela mimořádnou malířskou kvalitou. Hlavním tématem se mu tehdy stala krajina, vracel se k obzorům z Correzeé, Brie a Slovenska.
Jan Zrzavý: Tête / Hlava (1912–1945)
Druhou osobností, které se výstava věnuje, je Šímův blízký přítel Jan Zrzavý (1890 - 1977). V době, kdy oba působili v Paříži, se Šíma dokonce staral o Zrzavého domek. Zajímavý průřez právě Zrzavého děl pochází především z pozůstalosti slavného klavíristy a skladatele Emila Gilelse. Několik významných portrétních prací je dokonce s přímým věnováním Gilelsovi, který s udržoval přátelský vztah s Janem Zrzavým po celý svůj život. V jeho sbírce se nacházely také dva jedinečné oleje s názvem Tête / Hlava a Tři barvy ovoce. V jeho ovocných zátiších z třicátých let vládne klid, barevná důležitost i silné vlivy kubismu. Staly se jedním z dalších pokusů mladého umělce o osobitý výtvarný výraz.
Zrzavý, jako jeden z nejvýznamnějších členů meziválečné české avantgardy, však není na výstavě zastoupen jen obrazy pocházejícími z této sbírky. Galerii se podařilo na výstavu získat také další jeho významná díla jako Kaplička II, Z Krucemburku, Pobřeží Île de Sein či Pojďte ke mně všichni.
Stěžejním dílem celé výstavy však je Zrzavého olej s názvem Krajina u Vadína. Tento obraz, který bývá ve starší literatuře označován jako Lom, je jedním z nejdůležitějších děl malíře vůbec. Olej na plátně z roku 1923 patřil významnému československému diplomatovi, který byl po válce přidělen do Kanady a Zrzavého obraz si odvezl s sebou. Po událostech v únoru 1948 se již do Československa nevrátil.
Krajina u Vadína nebyla již poté na našem území vystavována. Přitom je to dílo, kterého si sám Zrzavý nesmírně vážil. Snad i proto, že zobrazuje malířův rodný kraj. Pozoruhodnou opuštěnou krajinu s jemnou barevností Zrzavý harmonicky doplnil terénovými zářezy.
Všechna díla pocházejí z proslulých, většinou zahraničních kolekcí. Kromě již zmíněného Emila Gilelse také třeba ze sbírky galeristy a sběratele Paula Facchettiho, který Šímu dlouho i zastupoval. Nebo od blízkých přátel z Paříže - básníků Jeana Pierra Jouvea, Philippa Soupaulta a Thea Herkela Florina, spisovatele a kritika Stanislava Šmatláka, spisovatelky Marty Železné-Davouze, spisovatelky Jarmily Glazarové nebo spisovatele Oto Hofmana. Přímo do výstavní síně doputovaly i obrazy ze sbírky samotného Jana Zrzavého.
Některá díla jsou určena k prodeji. Ať už přímému, tak i prostřednictvím dubnové aukce společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery. Expozice je volně přístupná (denně 10-18 hod.) až do 24. února 2019.
