Protože velikost standardního setu byla dechberoucí, ale místy až příliš. Mohutné projekce hned v úvodním songu Enemy blikaly tak, že přecházel zrak. Doslova. Diváci museli mhouřit oči, což ve chvíli, kdy přijde na pódium hlavní hvězda večera není to nejvhodnější.
Lenny oproti třeba svému první turné před dvěma lety zapojila do koncertu více živých nástrojů, třeba dechy byly skutečně příjemným oživením. Škoda jen, že v celkovém mixu zvukově trochu zapadly. Což ostatně platilo i o zpěvaččině hlase, který aspoň zpočátku skrz burácení kapely moc neprolézal.
Kromě prověřených písní zařadila Lenny i novinky. Ve skladbě Next to Me a návodné pasáži s „ououou“ dovedla rozezpívat i zaplněný sál. Naopak hity FUN., All My Love a jako přídavek odehraný singl Hell.o publikum pěkně rozproudily.
Ale přesto přese všechno byl asi nejpůsobivější akustický set, který Lenny odehrála na klávesy od zvukaře. Začalo to tím, že se uprostřed haly zjevila Terezie Kovalová se svým cellem. Následně se k ní přidala Lenny a spolu odehrály několik skladeb včetně balady Release Me, která se tak stala jedním z nesporných vrcholů večera.
Mimořádné vybočení z nevypsané soutěže o to, která písnička bude víc blikat a která bude hlasitější, celou show neskutečně osvěžilo.
Před dvěma lety po koncertu ve Vratislavicích bylo zjevné, že Lenny nasadila laťku vysoko (čtěte v recenzi Divoká i něžná Lenny dovezla do klubu plnokrevnou halovou show). V malém klubu dokázala navodit atmosféru haly. V sobotu v Praze ji přirozeně nepodlézala, ale párkrát si o ni nohou při pokusu o přeskok škrtla. V komornějších prostorách jí to prostě sedí o něco lépe. Zvlášť když i tam dokáže navodit neodolatelnou atmosféru.
