RECENZE: Po Dovolené v protektorátu se okázale hladoví i v éře páry

Před třemi lety ČT vysílala dokureality Dovolená v protektorátu, od středečního večera Dovolená v éře páry zavede tři pětice soutěžících do továrny z 19. století. Zmizela kontroverze kolem okupační doby, ale princip zůstává stejný: uměle řízená směs osvěty a hry.

Bývalá textilní továrna v Žamberku se na osm týdnů proměnila ve smyšlenou parní manufakturu Kohoutek, a to včetně ubytovny pro tři skupiny „dělníků“. Jednu tvoří milovníci kostýmních hrátek zvaných larp, druhou fanoušci vojenské historie, třetí studenti. Jejich práci na různých postech bodují mistři, od hodnocení se pak odvíjí výše platu, ze kterého musí přežít.

Přibyla jak kostrbatá postava průvodce historií v osobě novináře, který do továrny přináší ozvěny dobových událostí – v prvním dílu třeba prusko-rakouské války, tak naopak vděčná sestava půvabných technických památek od šlapacích strojů přes rekvizity kovářského řemesla až po parní lokomobil, které logicky budí více nadšení v mužských nežli ženských očích.

Ale jinak se v druhé řadě cyklu Dovolená ve starých časech, jehož obdobu vysílají BBC nebo History Channel, skoro nic nemění. Znovu dlouho trvá, než se jednotliví aktéři představí, navzájem seznámí, zbaví mobilů, převléknou, ubytují a sdělí na kameru své dojmy.

A znovu se dopracují k objevnému poznatku, že bez vymožeností moderní civilizace se žilo těžko. Zatopit v kamnech už umí málokdo, ovšem budíček v pět hodin ráno a nástup od šesté není zase tak vzdálenou historií a dvanáct hodin v práci tráví mnozí lidé i dnes, třebaže v měkčích podmínkách.

Nedobytný chléb

Místy zajímavý, občas i zábavný pohled na dobrovolné cestovatele časem bohužel znovu kazí ochotnické postavy „zvenčí“, ať už se němečtí dělníci bouří proti rostoucí konkurenci českého průmyslu, nebo místní hostinský a majitel krámku přepíná svou rozšafnou komiku. O panu továrníkovi, který vedle mzdy rozdává za snahu i „prémie ze svého“, ani nemluvě.

Opět také platí, že vstupy s historickými vysvětlivkami vyrušují od podstaty, tedy od pohledu do všedního hospodaření v omezeném soukromí, které asi bolí více než mozoly, počínaje nákupy a pivním večírkem po výplatě a konče okázale hladovým jídelníčkem, ve kterém se opakují brambory, zelí, sádlo. Nejdůvěrněji tradičně zabírají drobné radosti i trampoty, jako když „dělníci“ najdou houby na přilepšenou do polévky nebo když si upečou sražený chléb, který se nedá vyklopit ani společnými chlapskými silami; pěkná groteska.

Dovolená v éře páry

50 %

Česko, 2018, 8x57 min

Režie: Zora Cejnková

Scénář: Zora Cejnková

Samozřejmě se dá spoléhat na letitou zkušenost, že retro diváky přitahuje na jakýkoli způsob. Nicméně na rozdíl od poměrně sevřeného a vyhroceného období Dovolené v protektorátu si premiérová Dovolená v éře páry vybrala velký časový úsek, od roku 1866 až do počátku 20. století, který se bez naučných vysvětlivek těžko obejde.

Pokračování také logicky nemá ani kouzlo novosti, ani látku budící vášně. Ledaže by účastníci hry v příštích epizodách založili odbory, vyhlásili stávku, zvedli rudý prapor – ale kdo by si tohle chtěl zopakovat?