Kdy jste si uvědomila, že se chcete věnovat soulové muzice? A že na to máte vhodný hlas?
Nikdy jsem si nemyslela, že bych měla takový hlas, dokonce jsem měla pocit, že to je těžce mimo moji ligu. Kupodivu si všichni okolo mysleli opak.
Takže jste se nechala přesvědčit?
Ono, to nebylo nutné. Já jsem rozhodně vždy chtěla zpívat. Kdo by nechtěl, že? (smích)
První deska vám vyšla v šestnácti. Nebylo to příliš brzy na takový skok do světa showbyznysu?
Pro mě ani ne. Já jsem se do té doby ničemu pořádně nevěnovala. Při vyučování jsem nedávala pozor, spíš za školou kouřila cigarety, takže hudební kariéra mě od ničeho zásadního neodvedla. Do školy se můžu vrátit teď.
Joss Stone - The Love We Had (Stays On My Mind)
Média milují nálepky a o vás se někdy píše jako o nové královně soulu. Berete to, nebo vám taková označení vadí?
O tom vůbec nevím a je to samozřejmě hezké. Akorát si nemyslím, že to je pravda. Když se mluví o královnách soulu, tak jsou to Aretha Franklin, Gladys Knight a podobné dámy. A já si vůbec netroufám řadit se po jejich boku.
Už jste byla hvězdou světové velikosti, když jste se rozhodla ukončit svou smlouvu s vydavatelstvím EMI. Bylo to náročné?
Velice náročné a trvalo to několik let, protože mě nechtěli nechat jít. Naopak vůbec nebylo těžké se pro to rozhodnout. Ačkoliv jsem člověk, který se většinou dlouho rozhoupává, tohle nebyl ten případ. Zcela jasně jsem věděla, že se chci osamostatnit. Musela jsem jim taky zaplatit spoustu peněz, ale každý halíř stál za to.
Znamená to, že jste teď úplně nezávislá a můžete si dělat, co chcete?
Je to tak a je to skvělé. Kdo by nechtěl být svobodný, proboha? Starám se o to, abych lidem vyvolala úsměv na tváři, a vlastně mě moc nezajímá prodejnost mých nahrávek a podobné věci. Což ze mě teda dělá fakt mizernou podnikatelku. Ale já i moji psi máme co jíst, takže je to asi ještě dobré.
Vy si jako nezávislá můžete dělat, co chcete, ale kdy se my dočkáme vaší další desky?
To nevím. Teď se soustředím na to, abych si zahrála v každé zemi na světě. Zatím jich mám za sebou sto čtyřicet osm, zbývá jich asi pětapadesát, podle toho, které státy berete za uznané.
To mluvíte o The Total World Tour, které jste vyhlásila v roce 2014? Máte mapu se špendlíky v jednotlivých zemích?
Mám mapu nad kuchyňským ostrůvkem a řeším, kam se ještě vydat. Bez špendlíků, ale není to špatný nápad!
Jak vás toto turné napadlo? A co je vlastně jeho účelem?
Chci bavit lidi, umožnit jim cítit se fajn. To je základ mojí práce. A konkrétně to vypadá tak, že odehraji svoji muziku a potom spolupracuji s místními hudebníky. Můžete se na to podívat třeba na YouTube. Taky se naučím píseň v lokálním jazyce. Strašně mě to baví, ale abych nebyla sobecká, myslím si, že ti ostatní muzikanti si to vychutnávají také. Nakonec vytvoříme video pro některou z místních charit.
Některé jazyky nejsou úplně nejjednodušší na naučení, že?
To máte naprostou pravdu. Třeba čeština je zatraceně těžká. Ale víte co? Nemyslím, že by vás měl zastavit fakt, že je něco obtížné. Někdy je moje výslovnost otřesná a lidé se tomu smějí. Ale mně to nevadí. Můj životní postoj je, že by se všichni měli zklidnit a přestat se brát tak vážně.
Mám před sebou seznam vašich úspěchů – natočila jste písničku s Ringo Starrem, album s Mickem Jaggerem, zpívala jste s Jeffem Beckem nebo Steviem Wonderem. Máte ještě nějaký muzikantský sen, který byste si mohla splnit?
Myslím, že až navštívím tu zbývající padesátku zemí, tak už to bude všechno. Pak budu jen odpočívat.
