RECENZE: Rock i elektro. Franz Ferdinand vybrali z obou to nejlepší

Králové indie rocku Franz Ferdinand vydali novou desku v nové sestavě a s novým zvukem. A i u nás oblíbená skotská kapela by klidně mohla vyučovat, jak muzikou šířit energii a emoce.

Franz Ferdinand

Nahrávka nazvaná Always Ascending totiž vychází dva roky po odchodu kytaristy Nicka McCarthyho. Kapela s nově příchozím Julianem Corriem se zavřela kdesi ve Skotsku a společně s producentem Philippem Zdarem přišli s aktualizovanou podobou své tvorby.

Always Ascending

90 %

Autor: Franz Ferdinand

Už v úvodní, titulní skladbě překvapí silné, leč účelné využití postupů dobře známých ze současné vlny elektronické hudby. Always Ascending je našlápnutá písnička vyzývající k tanci, ale přitom stále hraná převážně na nástroje obsluhované lidmi. To jí dodává na uvěřitelnosti a kapelu posouvá k novým možnostem, kterých se nebojí využít napříč celou nahrávkou.

Důležitým stavebním prvkem písní Franz Ferdinand jsou texty i způsob, jak s nimi zpěvák Alex Kapranos nakládá. Baladická The Academy Award o „filmech našich životů“, kde se zpívá o tom, že cenu akademie čili Oscara „za dobré časy získáváš ty“, předznamenává chytlavou skladbu Lois Lane. Zde si kapela bere na paškál Supermanovu parťačku a zpívá o tom, že měnit svět z pozice novináře sice naplňuje, ale noci nezadaných po třicítce jsou poněkud mrzuté. Vyloženě mrazivě působí závěrečná balada Slow Don’t Kill Me Slow, a to nejen díky textu, ale také pomocí chytře vystavěné nálady v hudbě, díky níž končí celá deska napůl mohutně a napůl vlastně překvapivě jemně.

Obal desky Always Ascending

I když je Always Ascending hodně poplatná módní elektronice, Franz Ferdinand samozřejmě nezapomínají ani na kytary. To prokazuje třeba burácivý předčasný vrchol alba v podobě písně Feel the Love Go, kde se začíná sice jen se syntezátorem, ale po čase se skladba parádně rozjede, a aby nebylo živých nástrojů málo, na konci se důvtipně přidá i saxofon.

Franz Ferdinand se na albu povedlo spojit to nejlepší ze dvou poměrně svébytných žánrů a jejich kombinace indie rocku s elektronikou v mnoha ohledech bere dech. Silné texty a neméně působivá muzika se zaryjí posluchačům do hlav na první dobrou, s dalším poslechem už jen vyzrávají.

Pro Franz Ferdinand je dobrý už fakt, že neustrnuli a dále se snaží hledat jiné cesty a postupy. Že je nadto jejich muzika i natolik pohlcující, je příjemný bonus pro posluchače.