Josef Šíma (1891 - 1971) patří k největším postavám, které určovaly podobu našeho umění 20. století a zaujímá v něm specifické a výlučné postavení. I když se ve třiceti letech usadil natrvalo ve Francii, nikdy neztratil kontakt s českým prostředím a ve své tvorbě nepřestal stvrzovat příznačné rysy českého cítění.
Před druhou světovou válkou pracoval i jako ilustrátor a publicista. V počátcích tvořil v duchu mezinárodního konstruktivismu, ale v krátké době ho zaujal rodící se surrealismus se svými sondami do hlubinných vrstev lidské psychiky. Období druhé světové války doslova paralyzovalo veškerou Šímovu tvůrčí aktivitu. Trpěl úzkostí i pocitem, že umění ztratilo zcela svůj smysl. Válku prožil s celou svojí rodinou v Pont Clair, kde se také zapojil do odbojového hnutí.
K malování se znovu vrátil až pár let po konci války. Otevřela se tak druhá více než dvacet let trvající etapa jeho tvorby, během níž vytvořil vrcholná díla, vyznačující se neobyčejnou duchovní hloubkou a zcela mimořádnou malířskou kvalitou. I přes finančně těžké období se Šíma pustil do malování plně odhodlaný. Tvorba se mu stala jediným prostředkem obživy. Prodal svůj ateliér v Cour de Rohan i rozlehlý byt v Rue Séguier a s rodinou se usadil v novém skromném bytě na okraji Paříže.
Počátkem padesátých let také začal malovat soustavněji. Nejživější dialog Šíma udržoval se svou minulostí, se svými zážitky a vzpomínkami. V těchto letech Šíma navazuje na svoji tvorbu z dvacátých a třicátých let. Vrací se ke krajinám z Corréze, Brie a Slovenska, kam se vydal roku 1947. Hlavním tématem jeho obrazů se opět stala krajina. Rovinné kraje z Brie maluje s nesmělou citlivostí v nadčasovém světle. Jeho malba je výrazem nově nabyté svobody.
V Československu nebyl o Šímovu tvorbu vůbec žádný zájem, sběratelé ve Francii se věnovali čerstvému informelu a lyrické abstrakci. Nebýt dvou ženevských dam, významných sběratelek, které Šímu v tomto období nových začátků podporovaly, neměl by malíř z čeho žít. A právě od jedné z nich, české lékařky u WHO Marie Čakrtové, pochází dílo Bouře ve Fécamp, jehož dražba začne na necelých třech milionech korun. Aukce se koná ve Výstavní síni Mánes 4. února od 14 hodin, předaukční výstava více než stovky dražených děl pak na stejném místě do 3.2. (každý den 10 - 18 hodin).
