Za svůj hlavní úkol nyní považuje zachovat jedinečnost tělesa. „V době, kdy se orchestry ve světě dost unifikují, zachovala si Česká filharmonie svoji identitu. Je to unikátní poklad,“ zdůrazňuje.
Spolupracuje s ní od roku 2013, kdy zaskočil za nemocného Neeme Järviho. „Byl jsem tehdy zrovna na cestě z Moskvy do Paříže, když ke mně dorazila prosba, abych se zastavil v Praze,“ vzpomíná na okamžik, jenž se měl stát osudovým.
V týmu je i Hrůša a Netopil
Krátce nato totiž přišla nabídka od firmy Decca na natočení série Čajkovského skladeb. Byčkov shodou okolností pobýval v Praze i začátkem letošního června, když orchestr truchlil za Jiřího Bělohlávka. A třebaže po mnoha letech strávených v různých šéfovských funkcích už původně nechtěl nést odpovědnost za konkrétní instituci, změnil názor.
„Byl jsem hluboce pohnut důstojností a nefalšovaností zármutku. Pak za mnou přišla velká skupina hudebníků a požádala mne, abych se jich ujal. Řekl jsem si, kdo se umí tak upřímně loučit, umí stejně vřele přijmout někoho nového. A položil jsem si otázku, zda chci ještě jednou změnit svůj život. Odpověděl jsem si, že ano,“ přibližuje své úvahy.
Byčkov v polovině sedmdesátých let emigroval ze Sovětského svazu do USA. V minulosti vedl například Národní operu Paříž nebo Semperovu operu v Drážďanech. Postu šéfa České filharmonie se ujal prozatím na pět let. Nový tvůrčí tým doplní ještě dva mladí čeští dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil, kteří zaujmou pozice hlavních hostujících dirigentů.
