Týdeník TÉMAVychází v pátek   Kromě rozhovoru se spisovatelkou Paulou Hawkinsovou najdte v aktuálním vydání mimo jiné také rozhovor se zpěvačkou petrou Janů nebo s Michalem Dvořákem ze skupiny Lucie. |
Domácí násilí je klíčové pro Dívku ve vlaku, ale i v románu Do vody. Proč je pro vás tohle téma tak důležité?
Píšu převážně o ženách a fakt je, že když se stanou oběťmi násilí, většinou k němu dochází u nich doma a násilníkem je někdo, koho znají. Když někoho milujete, víte nejlíp, jak ho zranit. V Británii zemřou dvě ženy týdně rukou svého současného nebo bývalého partnera, takže když píšete psychologické thrillery o ženách, je přirozené, že se k domácímu násilí dostanete.
Překvapuje vás, že detektivky čtou převážně ženy?
Tak ono to neplatí jen o detektivkách, ale o beletrii obecně. Je zvláštní, že když je nějaká knížka nebo film o ženách, tak muže nezajímá. Přitom je přece o jejich matkách, dcerách, partnerkách... Kdybych já řekla, že se nehodlám dívat na Kmotra nebo seriál Rodina Sopránů, protože jsou to filmy o mužích, připadala bych si jako cvok. Naštěstí má zrovna detektivní žánr spoustu dobrých autorek, které muži čtou a které mužským autorům vždycky zdatně konkurovaly. Kromě Agathy Christie třeba Patricii Highsmithovou, Ruth Rendellovou, P. D. Jamesovou... To všechno jsou uznávané spisovatelky, díky kterým není v detektivkách takový genderový rozdíl jako třeba ve sci-fi, kde muži dominují. Vezměte si ale autorku Harryho Pottera, která svoje knihy začala radši podepisovat jako J. K. Rowling namísto skutečného křestního jména Joanne. Jen proto, že by si někteří kluci nechtěli přečíst knížku od Joanny! To mi přijde absurdní. A nejspíš to tkví už ve výchově dětí, kde kluci získají dojem, že ženu zajímají triviálnější témata.
Román Do vody autorky Pauly Hawkinsové
Jak byste román Do vody představila?
Zase jde o psychologický thriller, jehož příběh je založený na vztahu dvou po léta odloučených sester, jež se rozešly po příhodě ze společného dětství, kterou si obě interpretují úplně jinak. Takže jsem začala s tímhle vztahem a příběh rozvinula do společenství celého městečka Beckford, které jsem si vymyslela, poněvadž jsem potřebovala místo se specifickou gotickou atmosférou, abych mu mohla připsat i hrůznou historii. Inspirovalo mě hrabství Northumberland na severovýchodě Anglie. Na psaní jsem si tam pronajala domek u Severního moře. Je to asi nejméně obydlená část Anglie a hodilo se, že jde o jedno z míst, kde se prokazatelně konaly hony na čarodějnice (o kterých píše hrdinka jejího románu, pozn. red.). Takže všechno mělo náležitou atmosféru.
Když má spisovatel takový bestseller jako Dívka ve vlaku, zajistí ho to finančně?
Ano, po Dívce ve vlaku jsem finančně zajištěná, ale hlavně díky tomu, že se z knížky stal bestseller i ve Spojených státech. Příjemně mě to překvapilo, protože jsem nepředpokládala, že by tam měli zájem o příběh anglické alkoholičky ve vlaku. Konceptu dojíždění do práce ale v Americe rozumějí a voyerství je nejspíš univerzální. No a když si v USA koupí hodně lidí vaši knížku, tak je to opravdu hodně lidí. Navíc je román úspěšný i v překladech.
