Věřících mají žadatelé sehnat minimálně tři sta, aby splnili jednu z podmínek registrace.
„Byly tam podvody v podpisech a dalších věcech, vedle toho třeba nesmí být hlavní činnost církve výdělečná a oni ji mají výdělečnou. Je toho hodně,“ upřesňuje ředitelka odboru církví ministerstva kultury Pavla Bendová.
Dvě desítky neúspěšných církví
Cesta Guru Járy není jedinou „církví,“ která v nedávné době u ministerstva neuspěla. Na konci minulého roku dopadl stejně řád Lvi kulatého stolu či Konopná církev, která spojila svou existenci se snahou o legalizaci pěstování konopí.
Ministerstvo každý rok eviduje zhruba pět žádostí o registraci. Přitom například zkoumá, zdali ne jsou náboženská společenství nějak nebezpečná či nenesou znaky sekty.
Od roku 2002 některou z podmínek nesplnilo celkem devatenáct církví. Mezi nimi jmenovitě třeba Pivní církev, Česká ortodoxní církev nebo řád Strážců koruny a meče krále železného a zlatého.
Falešní věřící
Přitom právě falšování podpisů a seznamů údajných věřících patří mezi nejčastější důvody, proč úředníci žádost zamítli.
Příznivci guru Járy protestovali v Praze. Dorazili v maskách svého učitele |
„Při shromažďování osobních údajů a podpisů na podpisové archy docházelo ke zneužití osobních údajů. Buď se uvedení lidé na archy sami vůbec nepodepsali, a došlo tak k falšování, nebo sice podepsali, ale za jiným účelem, než který jim byl tvrzen,“ vysvětluje Bendová.
Jinými slovy - nepozorný člověk mohl někde osobně podepsat jakousi „petici“ například k podpoře léčitelů či náboženské svobody, aniž tušil, že se tím přidává do skupiny věřících nějaké církve.
Nenávist vůči druhým
Dalším velmi častým důvodem, proč přísný státní aparát církev odmítl zaregistrovat, je zjištění úředníků, policie či expertů na religionistiku, že náboženské společenství nějakým způsobem rozněcuje nenávist a nesnášenlivost vůči jiným názorům nebo jiným církvím.
Do této kategorie spadají nenávistné projevy například vůči lidem odlišného náboženského vyznání, jiné národnosti, barvě pleti či sexuální orientace.
„Projevy mohou být jak ústní při obřadech, na akcích pořádaných církví a veřejných shromážděních, tak písemně zanesené v jejich knihách, brožurách, propagačních materiálech a velmi často na internetu,“ dodává Bendová.
Guru Jára mluví z filipínského vězení:
29. února 2016 |
