RECENZE: Když na nočník, tak jedině s Vombatem Jirkou

„Je tu, než bys řekl vombat – přítel na hrnec!“ rýmuje úvodem knížky Vombat Jirka autorka Eva Papoušková. Přesněji spoluautorka: podnik pro „děti od 0 let“, který má motivovat lidské mládě k úspěšnému vyprázdnění na nočníku, výtvarně pojednala Galina Miklínová, známá především z dlouholeté spolupráce s Pavlem Šrutem na Lichožroutech.

Z knihy Vombat Jirka | foto: Galina Miklíková, Mladá fronta

S Papouškovou se potkala Miklínová prvně nad knihou Kosprd & Telecí, určenou trochu starším dětem. Zpracovaly v ní příběh titulní kamarádské dvojky, která zažívá po nástupu do školky nejrůznější slasti i strasti.

Vombat Jirka má taky kamarády: klokana Freda, husu Anku a myšku Lízu. Jenže kamarádi si s ním tentokrát moc neužijí. Vombat totiž sedí doma na hrnci, a pořád nic. Kamarádi mu radí: jeden pohyb, druhý vodu, třetí soustředěný tlak. Nepomůže ani jedno. Pomůže strašidlo – tasmánský čert, se kterým „nejsou žádné žerty“, protože „řve a kouše“.

Mluví očima

Obálka knihy Vombat Jirka

Konec je samozřejmě dobrý. Z Jirky vypadne úhledná kostka, vombatí bobek má totiž její tvar, a malý chlupatec s krátkýma nohama může jít po otcově vzoru norovat. Něco se mu podařilo, překonal jednu vývojovou fázi, trochu dospěl.

Textu je v knížce poskrovnu. Papoušková pracuje s klasickým pohádkovým postupem „třikrát a dost“, s jistou mírou exotičnosti (vombat je doma v Austrálii) a jemně dávkovanou návodností, která má za cíl udržet batole na nočníku a docílit kýženého výsledku.

Vombat Jirka

80 %

Eva Papoušková

Mladá fronta, 2016, 32 stran

Prim hraje výtvarná stránka, barevné obrázky vombata juniora s vykulenýma očima, jak dělá s nočníkem série různých cviků, aby si ukrátil dlouhou chvíli. Rukopis Galiny Miklínové je vizuálně nesmírně atraktivní, pro dítě i rodiče. Kombinuje řemeslnou zručnost s tlumenou, neagresivní komikou, dokáže vytěžit z minima maximum, z prózy poezii. Vombat totiž v celé knížce „mluví“ především očima, jimi vyjadřuje své očekávání, únavu, naštvání i radost.

Hranatý bobek pak v knížce plní také symbolickou funkci. Hranaté bobky totiž dělá na světě jedině vombat. „Každý jsme něčím jedinečný,“ komentuje závěrem Papoušková. A má pravdu: jedinečná je i tahle knížka.