Pro pořádek, pokud se na něj někdo nedívá: jde o seriál České televize. Začal nad milionem, nyní se pohybuje kolem osmi set tisíc diváků, žánrově se řadí k satiře a vysílá se po deváté, nikoli až po desáté hodině večer, což je kámen úrazu.
Protože se v něm mluví sprostě.
Maloměstská rodina z Trpaslíka není tak odvážná, jak se čekaloRecenzi sitkomu čtěte ZDE  |
Přitom úředně se nic neděje. „Zatím jsme stížnosti nedostali ani prostřednictvím Rady ČT, ani rady pro vysílání, ani formou přímé divácké odezvy. V reakcích diváků u Trpaslíka výrazně převažuje pozitivní hodnocení, výhrady vůči vulgarismům byly zcela ojedinělé,“ sdělila mluvčí ČT Alžběta Plívová.
Takzvaná velká rada, tedy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se dosud omezila na sdělení, že se „seznámila s následujícími podáními k obsahu televizních programů“, mezi kterými sice figurují dva díly Trpaslíka – ale taky upoutávka na oscarový film 12 let v řetězech, nová Angelika, staré Pupendo nebo staronový spor o hlasitost reklamy. Prostě běžná agenda: občan vznese podnět, úřad přezkoumá.
Tak kde se odehrává válka o Trpaslíka, ať už v ní jde o čisté dětské duše, typ humoru nebo čistě osobní měřítka vkusu? Samozřejmě ve virtuálním prostoru včetně webových stránek pořadu, kde za hodnocením „Jak primitivní a vulgární“ nechybí ani tradiční povzdech: „A za tohle musíme platit koncesionářské poplatky. Hnus.“
Je asi marné opakovat, že koncesionář si nekupuje Trpaslíka, nýbrž možnost přeladit na ušlechtilou operu a hlavně záruku, že když udeří konec světa, veřejnoprávní stanice jej o tom bude neprodleně informovat, aniž by čekala, až doběhne mohutný reklamní blok. Tedy pokud se o konci světa její investigativní reportéři dozvědí včas, ale to už je jiná kapitola.
Ve věci Trpaslíka má podstatnější roli jiná věc, totiž označení 15+, které doprovází každé jeho vysílání a dává tím jasně najevo, že pořad není určen pro děti školou povinné. Pokud je rodiče před obrazovkou nechají, pak pláčou na nepravém hrobě, jestliže dotčeně píší v diskusi: „A to radě nevadí vulgarismy v přítomnosti dětí a před 22. hodinou?“
Ano, Trpaslík používá vulgarismy někdy dost samoúčelně a nedosahuje jimi tak věrné stylizace jako v Okresním přeboru nebo Čtvrté hvězdě, ale to je věc názoru.
Ovšem v internetových debatách mezi odpůrci a obhájci seriálu padají někdy výrazy, u kterých by i Trpaslík zrudl studem a jež dávají za pravdu komentářům typu: „Že je většina dospělých i dětí sprostých v reálu, o tom nikdo nepochybuje, vidíme a slyšíme to kolem sebe, ale copak to musí být i v televizi? To si pak i ti menší řeknou, že je normální se takto vyjadřovat. A to není!“
Jedni soudí, že Trpaslík je vulgární „puberťácky“, jiní v něm vidí „vulgárnost přesně na vlně multi-kulti“, někdo se svěří, že „u scény s přirozením jsem vybuchl smíchy“, a další společně s gratulací tvůrcům vzkazuje: „Nenechte se ovlivnit placenými negativními příspěvky.“
Což je snad nejbizarnější konspirační teorie, jaká se kolem obyčejné seriálové morality může zrodit. Kdo by si proboha zaplatil negativní reakce? Konkurence, jež sledovaností Trpaslíka přebíjí? Děd Vševěd z cimrmanské pohádky, který ví, že „nejhorší ze všeho jsou trpaslíci, ty potvory vám vlezou všude a strašně rychle se množí“? Mimozemšťané z Pluta, naštvaní přesunem mezi trpasličí planety? Udřená Sněhurka?
Alespoň že boj o Trpaslíka nakonec baví víc než Trpaslík sám.
