Nejmladší člen herecké dynastie Rašilovů má k Ostravě blízko. Má rád nejen město, ale i jeho okolí, zvláště moravskoslezskou přírodu.
„Kousek odtud, v Beskydech, jsem strávil část svého dětství. V potoce jsem rukama chytal ryby a chodil do lesa,“ vzpomínal 44letý herec. „Teď se o nás v Ostravě vždycky dokonale postará spolužák z Divadelní akademie múzických umění, herec Zdeněk Pavlíček. Spolu jsme byli třeba i na vyhlášení soutěže A. C. Nora v Hlavnici, kde jsme četli úryvky textů před publikem.“
Saša Rašilov Saša Rašilov nejmladší (narozen 1972) pochází z herecké dynastie. Jeho otec Saša Rašilov mladší byl kameramanem, jeho dědeček Saša Rašilov hercem, o tři roky mladší bratr Václav Rašilov je také herec a sestra pracuje v televizi. Herectví se u nich dědí z generace na generaci. Saša Rašilov nejmladší studoval na pražské konzervatoři a na DAMU, začal hrát ve studiu GAG Borise Hybnera, hrál i v Divadle Na zábradlí, v Divadle v Řeznické a v Národním divadle. U filmu začínal jako dvacetiletý v Hřebejkových Šakalích letech, dále hrál třeba ve snímcích Milenci a vrazi, Duše jako kaviár nebo Román pro ženy. Prosadil se i v seriálech, jako Nemocnice na kraji města po dvaceti letech nebo v Rodinných poutech. Výrazná je jeho práce pro dabing, hlas propůjčil řadě slavným hercům, třeba Johnnymu Deppovi nebo komiksovým postavám. |
Letos v létě jej mohli Ostravané vidět na Shakespearovských slavnostech ohánět se bambusovou tyčí. Jeho postava mnicha totiž využívá prvky bojového umění, jógy nebo gymnastiky. Když se k tomu přidá charakteristický hlas, kterým Rašilov disponuje, tak se po hradní scéně proháněl téměř Johnny Depp, jehož herec úspěšně dabuje. V této verzi Romea se tak divák rozhodně nenudí.
„Jak je to s bambusovými tyčemi, které používám v inscenaci Romeo a Julie? Jejich využití vzniklo úplně náhodou. Když jsme začali zkoušet, jako náhražka kordů se používaly tyto tyče. A když jsme se pak s režisérským duem Skutr zamýšleli nad pojetím postavy mnicha, tak jsme usoudili, že bych mohl používat tyč,“ líčil Rašilov. „Můžu si přitom v Ostravě opravdu připadat jako Chuck Norris, mám jich celou sadu.“
Ostravy samotné si ovšem letos herec a dabér příliš neužil. „Z hotelu jsem mířil rovnou na Slezskoostravský hrad, spíše než já tak mohli zůstat v hospodách diváci. Přesto, pokud se našla nějaká ta volná chvilka, tak jsem v centru Ostravy zašel do podniků Les a Bulharsko, protože to mám po cestě,“ poznamenal Rašilov.
„Už v předchozích letech jsem byl v Lese. Je krásný a je v něm kulturní prostor, ve kterém se odehrávají festivalová čtení. Třeba pana Krchovského bych si při jeho vystoupení nenechal ujít. Pak je tady moc pěkná zahrádka z palet pod topolem,“ popisoval Rašilov své postřehy z centra.
Přes svou zaneprázdněnost a profesní vytíženost se stihl seznámit také s postindustriálním areálem Dolní oblasti Vítkovic.
„Na festivalu Dream Factory jsem tam hrál se Studiem hrdinů s představením Pomocník Walser. Hráli jsme v bývalých industriálních prostorách a bylo to bezvadné. Existenciální rozměr tohoto představení je právě pro tento prostor ideální,“ uznal herec.
Spolužák z konzervatoře Dan Vašut jej s průmyslovou Ostravou seznamoval ještě za totality. „Bylo to období mého dospívání, těsně předtím, než přišel rok 1989. Všude kolem a také v Ostravě byla taková deprese a pustota. Teď ať se tady děje, co se děje, je to rozhodně lepší,“ všiml si Rašilov. „Rok od roku, a nikde to není ideální, ať jsou tady obyvatelé Bakalových domů, tak s tichým úžasem sleduju, jak se toto město stává stále krásnější. Oproti tomu, co to dříve bylo za peklo.“
V tomto směru se se Sašou Rašilovem shoduje i jeho herecká kolegyně Naďa Konvalinková. „Taky já si myslím, že se tady velmi pročistil vzduch a je tady spousta pozitivity. Je mi tady moc dobře, a to je pro Ostravu velké plus. Kde jsou ty časy, když jsme sem jezdívali a bylo temno. Nevím ani jak to přesně vyjádřit,“ podotkla herečka, která Ostravu poznala mnohem dříve než Saša Rašilov. „První zájezd v Ostravě s Městskými divadly pražskými jsem tady absolvovala již v roce 1976 s inscenací Mladý muž a bílá velryba,“ připomněla.
Oba herci se pak jednoznačně shodli, že jsou nadšeni především z divadelní Ostravy. „Je to báječné, protože se tady setkávala a opět setkávají divadla. Přitom my při své profesi na to nemáme moc času, setkávat se. Divadlo v Ostravě žilo už v době, kdy v něm působil Jan Kačer. O současných úspěších ostravského divadla se dovídáme vždy, když jsou Thálie,“ dodali Saša Rašilov a Naďa Konvalinková.
