Stísněnější prostor snad nemůže být ani v dětských vzpomínkách Zdeňka Svěráka. Právě se točí scéna, kdy se hrdinové Obecné školy, jenom o pár let mladší a v jiném obsazení, stěhují za války na venkov k příbuzným. Úzkou studenou kuchyňkou domu v Kroučové, kam se štáb přesunul ze Slavonic, se prodírá celé procesí. Co tak zásadního se tady bude dít?
„Budeme nosit kolíbku. Celý den,“ směje se režisér, přestože je nastydlý stejně jako filmová hospodyně Petra Špalková, kterou právě čeká krájení nudlí, a další členové týmu včetně maskérů. „To dítě je černé, i když je bílé,“ žádá kameraman Vladimír Smutný víc světla. A „nosiči“ klasické dřevěné kolébky, ve filmu švagři, se s ní sotva vejdou do dveří.
Konečně jsou všichni pohromadě, příležitost pro společnou fotografii filmové rodiny. Roli maminky po Libuši Šafránkové převzala Tereza Voříšková, tatínka hraje Vetchý, jeho sestru Špalková a jejího muže Hynek Čermák. V kolébce si vrní filmový bratránek malého Edy, jehož představuje Alois Grec. Sestavu doplňují Viera Pavlíková jako babička i Jan Tříska coby dědeček, jehož dýmku je třeba před záběrem „rozbafat“. A nevyplašit přitom kočku.
„Myslel jsem, že sem půjdu až na důchod, přišlo to holt dřív,“ jako by se v dialogu omlouval Vetchého hrdina. Sestra mu odpovídá: „S tím si nelam hlavu, je to tvůj dům, musíme se uskrovnit.“ A švagra jeho záměr pracovat u kováře pobaví. „Bacha, kobyla kope víc než ta tvoje elektřina,“ naráží na profesi, již za nacistů musel Edův otec opustit a v Obecné škole se k ní vrátil.
Vetchý s Čermákem při svém dialogu, který se zkouší i snímá z různých pohledů, vláčejí kolébku snad už podesáté, přesto stále žertují, kterému z nich to jde lépe. „Pravda je, že můj hrdina je spíš intelektuál, kdežto Hynkova postava je takový rustikální chlapík. Ale i když to vypadá, že tu dnes jenom taháme kolíbku, ve skutečnosti jsme u toho, kdy se rodí zase jednou opravdu film. Poznáte tu mimořádnou usilovnost, soustředění, nasazení ve všech profesích,“ míní Vetchý.
Podle obou herců se točí jen to, co ve filmu bude a má být, s jasnou představou i záměrem. „To už jsem hodně dlouho nezažil,“ přiznává Vetchý. „A já snad ještě nikdy,“ dodává Čermák, jenž „u Svěráků“ hraje poprvé. Až se dokončí plánované scény z domku v Kroučové, vrátí se štáb ještě na pár dnů do Slavonic, kde si musí počkat na první sníh. Do kin se příběh Po strništi bos chystá 17. srpna 2017, reportáž z natáčení najdete na videu.
