Zpopularizované příběhy historických či literárních postav, k nimž na podzim přibude Mefisto, se střídají s hitmuzikály postavenými na výběru z tvorby zpěváka, původní produkce s převzatými kusy ze zahraničí.
Žádná z pražských muzikálových scén si na nezájem diváků stěžovat nemůže, takže hledají nové způsoby, jak sál zaplnit. „Novost je zcela jistě divácky atraktivní, dá se říct, že novinky táhnou,“ přiznává Michal Kocourek, ředitel pražského Divadla Kalich. Existuje nějaký osvědčený recept? A pátrají producenti raději po původních dílech, či licencích?
Raději domácí tvorbu
„Původní muzikál umožňuje větší tvůrčí svobodu i větší volnost,“ vysvětluje za pražské Divadlo Broadway producent Oldřich Lichtenberg, proč má raději domácí tvorbu, kterou žádné licence neomezují.
„Myslíme si také, že je v tuzemsku dostatek talentovaných autorů, což dokazuje návštěvnost i export našich představení. Navíc tvorba a příprava původního představení je faktická producentská práce, nikoli pouhé pořadatelství, kdy základní prvky jsou dopředu definovány.
U výpravných světových titulů lze jen velmi obtížně dosáhnout – vzhledem k parametru sálů i výši vstupného – opravdu přijatelného srovnání s originálem. A cenově jde o srovnatelné záležitosti.“ Podobně mluví Lenka Pixová z produkce MuzikályProDěti.cz, která do Divadla Hybernia přivedla Sněhovou královnu a nyní tam chystá Alenku v kraji zázraků.
Hity Elvise českyO chystaném muzikálu Divadla Kalich Srdcový král čtěte více zde.  |
„Z pohledu producenta jsem pro muzikály původní. Máme hodně šikovných tvůrců, kterým je potřeba dát šanci, i dost českých témat. Z pohledu diváka je to jiné. Když se muzikál povede, není rozhodující, zda je domácí, nebo zahraniční,“ říká. „Divák jde na zajímavý titul a zajímavé interprety,“ všímá si Lichtenberg, jehož scéna v říjnu vrátí muzikál Adéla ještě nevečeřela a za rok Muže se železnou maskou.
„My rozdíly neděláme,“ sděluje Kocourek. „Uvedli jsme řadu původních domácích muzikálů i světové legendy Pomádu a Horečku sobotní noci, nyní máme před premiérou Srdcového krále, kterého na newyorské Broadwayi poprvé uvedli před jedenácti lety. Jsme příznivci jakéhokoli dobrého titulu.“
Na co tedy myslí producenti především, aby na svůj titul diváky nalákali? „V zásadě stavíme zejména na realizačním týmu, do kterého často zveme i tvůrce, pro něž muzikálový žánr znamená jisté vybočení z profesní cesty, jako například duo SKUTR u Mauglího nebo nyní Šimona Cabana.
Ukázka z muzikálu Mauglí (3. září 2013)
Zároveň si dáváme záležet na hereckém obsazení,“ říká Kocourek. „Priority, které nám vycházejí jak z průzkumů, tak z praxe, jsou: titul – tedy téma, obsazení a výprava,“ přibližuje za Hudební divadlo Karlín ředitel Egon Kulhánek. Jeho scéna chystá americký muzikál Bonnie & Clyde a na jaře hitmuzikál s písněmi Karla Gotta nazvaný Čas růží.
Inspirace v knihách a kinech
„Poslední dobou vzniká spousta nových představení, která zapomínají na název žánru – muziku. Postrádají to hlavní, hity! Proto při přípravě nových představení sázíme vždy na autory, kteří schopnost vytvořit hit mají. V kombinaci s atraktivním titulem a kvalitními autory a interprety,“ hlásí Lichtenberg.
Kalich inspiraci hledá v knihách, kinech a světových divadlech. „Pak o nápadech diskutujeme s oslovenými autory, některé nápady necháme rozepsat do formy námětu a následně selektujeme. Navíc jsme dnes už v takovém postavení, že za námi autoři, i ti velice renomovaní, sami chodí,“ chlubí se Kocourek. „Dramaturgii Divadla Broadway vytvářím po širokých diskusích s kolegy a autory sám. A inspirace je v historii i dění kolem nás,“ shrnuje Lichtenberg.
