„Ahoj, jsem Enrique, ale říkej mi Kapitáne,“ přistupuje ke mně před budovou Dolby Theatre, kde se pravidelně předávají Oscaři, asi čtyřicetiletý Portoričan v poněkud ošuntělé masce Kapitána Ameriky. Před pouhými dvěma dny se rozhodl, že jeho novým denním chlebem bude práce na chodníku slávy.
„Děti Kapitána zbožňují. To mi dělá hroznou radost,“ vysvětluje svou motivaci. Ale na otázku, zda se takovou prací dá uživit, raději odpovídá vyhýbavě a nakonec po chvíli přiznává, že se takto spíše snaží zaujmout případné kolemjdoucí, kteří by mu mohli nabídnout práci u filmu nebo televize.
A Enrique není sám. Jemu podobných Spider-Manů, Batmanů, Ironmanů a dalších se na těch několika metrech čtverečních nachází desítky. „Není to tak zoufalé, jak to na první pohled může vypadat. Několika z nich už se opravdu povedlo získat alespoň malé role v populárních sitcomech,“ říká servírka ze Snow White Café, které se už sedmdesát let chlubí zdmi malovanými původními tvůrci Sněhurky od Walta Disneyho.
Nejde však jen o film. Své šance zkouší i pouliční baviči. A jeden z nich dokonce přímo před budovou Hollywood Mansonic Temple, kde se každý den natáčí populární talk-show jednoho z nejlepších bavičů současnosti Jimmy Kimmel Live!. „Ti lidé tady čekají hrozně dlouho, než se dostanou dovnitř, tak jim to čekání chci zpříjemnit,“ vysvětluje třicetiletý Mark, který je Kimmelovým velkým fanouškem.
Přesně takovýchto pozvání, hudebních nahrávek a setkání se člověku po jedné procházce po chodníku slávy dostane nejméně deset. Ale jeden nikdy neví, zda právě to album, které drží v ruce, není to, které bude brzy trhat rekordy prodejnosti. Jak už se tu totiž mnohokrát ukázalo, v Hollywoodu je možné všechno.
