Zvláště Bruce Wayne alias příští Batman to bere znovu od podlahy, tedy od dětství, vraždy rodičů, zážitku s netopýry; ponuře, zpomaleně, zálibně do nejmenšího detailu, počínaje padajícím listím a konče stejně pozvolna padající nábojnicí.
V dospělosti nosí Batman umnou patku zachmuřeného Bena Afflecka, přihlíží zkáze velkoměsta, která až příliš očividně odkazuje k osudu Dvojčat z 11. září 2001, zachraňuje zraněné i sirotky a budí se z nočních můr.
Podobně se opakuje Superman čili Henry Cavill: také znovu dojde na kryptonit, úlomek z jeho rodné planety, také představí svou pozemskou identitu zamilovaného novináře Clarka a také zasahuje proti současnému zlu v názorné podobě osmahlých teroristů, které vyprovokuje CIA.
V podstatě se tedy pohádka pro dospělé mění v politický thriller s aktuálními odkazy a plakátovou závažností od pomníku padlým po senátorské komise. Na něj se navěsí obvyklé komiksové rekvizity, dunivá hudba a nové triky - velké, větší, největší, ale nikoli průlomové.
Herecky se prosadí pouze Jesse Eisenberg jako poněkud dryáčnický zlosyn a důstojný Jeremy Irons v roli Batmanova sluhy. Snyder je sice efektnější režisér než Joss Whedon, tvůrce konkurenčních Avengers, ale sklon k manýrismu už přehání chorobně; násobený dvěma (hrdiny) je k nepřežití.
Navíc nezná jiný klíč než ostatní, vystižený slovy „ještě temnější“. Pokud se bude tahle metoda dál stupňovat, příště už nebude na černém plátně k rozeznání vůbec nic - což by třeba v případě Amy Adamsové ve vaně byla docela škoda.
