Jeho autorem je právě Jan Kačer, který ztvární i hlavní roli. „Hraji tam postavu, která se mne teď týká, tedy starého pána, který vlastní malý penzion, kde se ukryl na stáří. Ale protože je nepokojný, tak pořádá setkání svých kamarádů. A při té příležitosti se přihodí ztřeštěná událost, která vede ke tragikomické svatbě,“ popisuje herec.
„Je to taková anekdota, děj není úplně podstatný. Spíše je zajímavé, co se odehrává uvnitř postav,“ popisuje herečka Nela Boudová. Svatbu pozdního léta charakterizuje jako hru o nenaplněných tužbách. „Má hloubku a krásný básnický jazyk. Je v tom vidět Kačerova životní zkušenost,“ říká Boudová, která ztvárňuje vyhořelou oddávající úřednici. „Moc se jí nepovedl život, stala se alkoholičkou. Má v sobě část hořkosti, část touhy,“ přibližuje svou úlohu. Spolu s ní se na pódiu objeví Zuzana Bydžovská, Pavel Kikinčuk, Jana Břežková či Zuzana Stavná.
Označení autobiografie se Kačer vyhýbá. „Každý lidský život je plný osobních zážitků, i já jsem za těch osmdesát let leccos prožil a v příběhu se to odráží. Aspoň doufám,“ naznačuje autor.
Variace na Gogola
Novinka Činoherního klubu nese podtitul Variace na písmeno G. „Je to inspirováno Gogolem, kterého pokládám za jednoho z největších tvůrců. Ve hře jsou na něj různé variace,“ vysvětluje Kačer. A dodává, že to, že si jeho dramatickou prvotinu vybral sám Ladislav Smoček, ho překvapilo. Střet dvou divadelních bardů fascinuje i Boudovou, každý má podle ní odlišný pohled na život. „Cítila jsem se trošku jako ve škole, sledovat jejich rozdílné myšlenkové pochody bylo nesmírně zajímavé,“ popisuje herečka. Takovou zkušenost by doporučovala všem studentům DAMU.
„Jestli je to návrat? Lidé se těžko vracejí zpátky, ale tohle je pro mne do jisté míry návrat domů,“ uvažuje Kačer, který v Činoherním klubu působil v letech 1965–1974. Právě na tuhle dobu a odraz normalizace najdou diváci ve Svatbě pozdního léta mnoho narážek.
