„Malou černošku“ nebo „Hotentotskou děvku“ už byste mezi vystavenými malbami v centru Amsterdamu hledali marně.
Od letošního podzimu na návštěvníky ve známém Rijksmuseu hledí pouze „Dívka s vějířem“ a „Kouřící žena z kmene Khoi“. Podobné úpravy názvu či popisu se dotkly už více než dvou stovek uměleckých děl, další na zákrok kurátorů zatím čekají.
„Účelem je nepoužívat jména, která si pro ostatní vymysleli běloši,“ vysvětlila pro americký deník The New York Times vedoucí historické expozice Říšského muzea Martine Gosselinková.
Zmizeli Bušnegři i Eskymáci |
„Holanďanům se zase říká kaas kops - sýrové hlavy. Také bychom nechtěli přijít v zahraničí do muzea a dočíst se, že malba zobrazuje sýrohlavou ženu se sýrohlavým dítětem,“ dodává.
Nizozemsko patřilo mezi nejmocnější koloniální mocnosti. Jeho mořeplavci si v 16. a 17. století připsali zásluhy za velké množství nově objevených území, která obývali domorodci nejrůznějších barev pleti či náboženství.
Mnohé z 220 tisíc děl vystavených v muzeu dokumentují právě toto období. Černoši na plátnech často vystupují v roli otroků, jiné malby se přímo zaměřují na jejich neobvyklý zjev.
Je to pokrytecké, zlobí se historik
Pracovníci muzea teď názvy děl upravují tak, aby z nich zmizela označení, která dnes návštěvníci mohou chápat jako hanlivá. Z Eskymáků se tak stávají Inuité, z mohamedánů muslimové, z indiánů původní Američané.
Černý Petr Kvůli údajnému rasismu letos do škol v holandském Haagu už se svatým Mikulášem nepřišel jeho tradiční pobočník, maurský chlapec Černý Petr. Zvyk koncem srpna kritizovala OSN, snědý chlapec podle ní dětem připomíná časy otrokářství. Jeho představitelé si malují obličej na černo a navlékají pestrobarevný kostým. Mikuláše doprovázejí už od roku 1850 (více zde). |
S Hotentoty mají kurátoři zatím drobný problém. Holanďané tak kdysi říkali všem obyvatelům jihozápadní Afriky, jejichž mlaskavým jazykům nerozuměli. Někde mohou najisto označit národ Khoikhoiů, u jiných děl si nejsou jistí.
„Odstraňovat taková slova z historických textů je podle mě naprosto špatně. Jednak je to pokrytecké, protože tím přepisujeme historii. A z uměleckého hlediska jde o cenzuru,“ zlobí se v deníku The Times britský kunsthistorik Julian Spalding.
Je to stejná hloupost jako hrát Kupce benátského bez Shylocka,“ doplnil Spalding v narážce na komedii z pera Williama Shakespeara, kde jako hlavní záporná postava vystupuje židovský lichvář. Divadelní hru si zejména ve 20. století oblíbili antisemité, zejména po Křišťálové noci v roce 1938 ji do svého programu ve velkém zařazovala divadla napříč nacistickým Německem.
Podle muzea se ovšem o cenzuru nejedná. Připomíná, že až do 19. století nebylo obvyklé, aby autor svým uměleckým dílům dával jména. Naprostá většina názvů, které teď kurátoři sbírek přepisují, vznikla až na půdě Říšského muzea. Názvy, které dnes znějí hanlivě, v minulosti vymysleli jejich kolegové. Původní názvy navíc z muzea nezmizí úplně, v jeho elektronickém katalogu zůstanou uložená mezi dalšími údaji o dílech.
Do přepisování názvů uměleckých děl se zapojili všichni odborní pracovníci muzea, podle nizozemského deníku Parool se proti nápadu nikdo nepostavil. Příští rok se chce instituce o své zkušenosti podělit i s dalšími muzei v Evropě.
Považujete přejmenovávání historických názvů obrazů za cenzuru?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 19. prosince 2015. Anketa je uzavřena.
„Klíčem je správně vyvážit city dotčených komunit a zachování historie. Velmi složité balancování,“ podotýká Raphael Roig z Mezinárodní rady muzeí, která sídlí v Paříži.
Plošná revize amsterdamských depozitářů je podle něj první podobnou akcí v dějinách evropských muzeí. V posledních měsících ovšem nejde o první případ, kdy významná vědecká či kulturní instituce kvůli „respektu k dotčeným komunitám“ sáhla do historického výraziva Evropanů.
Španělská královská akademie například v říjnu upravila definici výrazu „gitano“ ve slovníku spisovné španělštiny. Jako jeden z významů slova, které odpovídá českému slovu „cikán“, uváděl „trapacero“, což v překladu znamená podvodník. Na nátlak romských aktivistů jazykovědci výklad zmírnili a doplnili, že jde o hanlivý výraz (více o zásahu do slovníku čtěte zde).
