„Nadále budou platit obecná pravidla týkající se ohrožování dětí a mladistvých. Nebude stanovena žádná konkrétní kategorie pořadů, kdy vulgarismy být mohou, či ne,“ píše ministerstvo o novele, která je do 2. prosince v připomínkovém řízení.
Novela zavádí takzvaný labeling, systém piktogramů, který by měl být návodem k tomu, od jakých věkových kategorií je daný televizní pořad vhodný. „Nadávky a vulgarismy se ve vysílání běžně vyskytují. Pokud bude nově zaveden labelling, provozovatelé budou mít povinnost označit pořad s výskytem vulgarismů a rodiče budou moci udělat kvalifikovanou volbu, zda dovolí svým dětem takovýto pořad sledovat,“ uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Podobu piktogramů určí mediální rada
Zavedení jednotného systému označování běžného v Evropě je obsaženo v koaliční smlouvě současné vlády. Informace, které dříve v televizi vyjadřovala známá „hvězdička“, bude vyjádřena grafickým symbolem (z hlediska věku) a piktogramem (z hlediska obsahu), jejichž jednotnou grafickou podobu určí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
„Volbou kategorií označení se inspirujeme z jiných zemích, kde tento systém funguje, zejména Nizozemskem,“ říká mluvčí. Počítá se prý s tím, že při zákonném zavedení označování vzniknou televizním stanicím určité náklady. „V posuzování hodnocených variant je zvolené řešení vůči provozovatelům velmi vstřícné, dává jim prostor, jakým způsobem postupovat při klasifikaci,“ doplňuje.
Pohoršují vás vulgarity v televizi?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 28. listopadu 2015. Anketa je uzavřena.
Jedním z důvodů, proč zákaz vulgarit ze zákona vypadne, je to, že se vztahoval na celoplošné televize, zatímco na kabelové a internetové televize nikoli.
Novelu vysílacího zákona už dříve kritizovala Asociace televizních organizací, která v ní postrádala koncepci regulace médií. Varovala před rozdílem v regulaci televizního a internetového vysílání. Opětovně ministerstvo vyzvala, aby s legislativními pracemi počkalo na směrnici, kterou pro tuto oblast připravuje Evropská komise.
Nejznámějším případem sprosté mluvy bylo loňské vystoupení prezidenta Miloše Zemana v Českém rozhlase. Zeman v rozhovoru opakovaně použil vulgarismů, když mluvil o ruské kapele Pussy Riot a o služebním zákonu. Odvolával se při tom na dřívější vyjádření předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga. Za své výroky se neomluvil, stanice přestala pořad vysílat, protože prezident odmítl rozhovor předtáčet (více čtěte zde).
