Udělením Zlatého lva venezuelskému filmu Zdaleka porota rozsekla spor kritiků, jestli má zvítězit Sokurovův film Frankofonia, či jiný paradokument Amose Gitaie Rabin – poslední den. Spor se ještě víc rozhořel po posledním díle soutěže Behemot, v němž čínský tvůrce Zhao Liang obdobně využívá dokumentaristických postupů k filozofické i politické reflexi vyjádřené mimořádně poetickou formou.
Celovečerní prvotina Lorenza Vigase Zdaleka zdaleka nepatřila mezi filmy bodující u kritiky, naopak několik reprezentantů významných italských deníků jí uštědřilo jednu, nejvýš dvě hvězdičky z pěti a jen o málo více ji ocenila mezinárodní kritika. Ale kdo film viděl až do nečekaného závěru příběhu dvou mužů, v němž mladší hledá nejen otce, ale podvědomě i milence v prostředí velmi nepřátelském vůči homosexualitě, ocenil důslednost propracovaného stylu autora a oba výjimečné herecké výkony.
Podstatně menším překvapením byl Stříbrný lev pro další latinskoamerické dílo: Klan od zkušeného Argentince Pabla Trapera byl oceňován už během festivalu a snad jediné, co se příběhu gangsterské rodiny Puciů vytýkalo, byly zdůrazněné scény násilí, které však vytvářejí působivý kontrast k „obyčejnosti“ každodenního života šéfa zločinců v kruhu jeho počestné rodiny. Na Velkou zvláštní cenu poroty bylo nesporně více kandidátů, mezi nimi film Marka Bellocchia Krev mé krve.
Porota však vybrala – k radosti mnoha účastníků – snímek Charlese Kaufmana a Duka Johnsona Anomalisa, jedno z příjemných překvapení soutěže. Jako první dětem nepřístupný animovaný film, který by se mohl ucházet o Oscara, definoval list Guardian loutkový příběh experta v oboru služeb, který na obchodní cestě nečekaně prožije první opravdový milostný vztah včetně sexu.
Mimořádně tísnivý turecký film Šílenství sice nebudil obdobnou radost z prožitku, ale Zvláštní cenu poroty si zasloužil. Dilema, který ze čtyř nepříliš nadšení budících italských filmů vyznamenat, vyřešila porota udělením Volpiho poháru Valerii Golinové za obdivuhodný herecký výkon ve filmu Pro vaši lásku, čímž vyřadila ze hry favorizovanou Francouzku Catherine Frotovou. Takto spáchanou újmu na filmu Marguerite ovšem vynahradila udělením Volpiho poháru Fabrici Luchinimu za výkon v jiném francouzském filmu Hermelín, jenž má i cenu za scénář.
Nejeden uznávaný tvůrce letos odešel nečekaně s prázdnou. Porota dala najevo, že před dokumentem dává přednost dobře vystavěné fikci, byť vycházející ze skutečnosti.
