RECENZE: Jak se vydal Tom Robbins králičí norou do encyklopedií
Tom Robbins | foto: Jeff Corvin
Tibetský broskvový koláč
Už jen ten název - Tibetský broskvový koláč. Ten přece docela dobře ladí se všemi těmi kultovními tituly jako je Další dálniční atrakce, I na kovbojky občas padne smutek, Zátiší s datlem nebo V žabím pyžamu.
A Robbinsův rukopis je stále jedinečný, ve třiaosmdesáti letech tak lehký, nadhleduplný a svěží, že se nechce věku věřit. Nebo že by ten poměrně divoký život, tolik přispíval dlouhověkosti a bystré mysli?
Jako v hospodě
Hned na úvod autor varuje, že nemáme Tibetský broskvový koláč považovat za autobiografii. „Ty by měli psát jen obecně známí autoři, a mého jména nejenže se brusný kotouč obecného vědomí dotýká zřídkakdy, ale nadto jsou ony vzácné domácnosti, kde snad přichází na přetřes pravidelně, obvykle pod policejním dohledem,“ dodává.
A tato věta, čtvrtá v celé knize, je rovnou modelovým příkladem toho, co můžeme čekat. Totiž vtip, ironii, pointy. V každém odstavci.
Tibetský broskvový koláčTom Robbins Argo 2015 |
Chtělo by se říct, že Robbinsovy paměti jsou „samá hláška“, kdyby ten termín nebyl tak zprofanovaný různými stupidními baviči. Robbins totiž není ani stupidní, ani bavič. Přestože je jeho vyprávění o vlastním životě prošpikováno skvělými fóry, vyváženými dokonale po jazykové i obsahové stránce (všechna čest překladatelce Michale Markové), není v nich ani náznak křečovité snahy ubavit čtenáře k smrti.
Čtenář má pocit, že s ním autor mluví u hospodského stolu a že je prostě vtipný sám od sebe. Že to jinak neumí. A v podstatě se neohlíží na to, kolik lidí kolem něj se směje nahlas, kolik jen pod vousy, a kdo ty „divné kecy“ nechápe vůbec, protože mu chybí smysl pro humor, nebo třeba, místy, kulturní background, ze kterého občas Robbinsovo vtipkování vyrůstá.
Takže co vlastně v Tibetském broskvovém koláči čteme, když ne autobiografii? „Jde o proud vyprávění složený z naprosto pravdivých příběhů, které jsem během mnoha let vyprávěl důležitým ženám svého života,“ píše a hned je vyjmenovává.
Buďtež pochváleny ty, které Robbinse k vyprávění inspirovaly. A také jeho evidentně výtečná paměť, která umožnila, aby jeho vzpomínky vydaly na čtyři sta stran, které se dají učíst skutečně jedním dechem.
Ostatně, sám si jí je dobře vědom: „Jsem obdařen pamětí celkem slušnou a na požádání vám vyjmenuji sestavu brooklynských Dodgers ze sedmačtyřicátého a až na několik výjimek i všechny své exmanželky.“ Tomu se říká pamatovák...
Dobrovolník beatu
Tom Robbins se narodil v roce 1932 v Severní Karolíně, později žil jako mladý ve Virginii. Už z toho vyplývá několik motivů, které v knize rozehrává. To nejpodstatnější pro autorův život a tvorbu, vyplývá z doby narození.
Zažil vlastně „v reálném čase“ nástup beat generation, a na následné hnutí hippies vlastně, přestože se ani do něj neváhal ponořit, mohl koukat se značným nadhledem vyššího věku. Zvláště beatnické eskapády talentovaného, ale ještě nevyhraněného člověka v kontextu života na americkém maloměstě otvírají pohled na úplně jinou podobu hnutí, než je ta „čítanková“.
„Kavárnu U nosorožce si otevřelo pár známých, kteří se rozhodli vydělat na módě beatnických kaváren, která začala pár let předtím v San Francisku. A jelikož opravdovou beatnickou kavárnu bez beatnických básníků neuděláte, a jelikož Ferlinghetti a Ginsberg měli plné ruce práce jinde, nabídl jsem se jako dobrovolník a narychlo jsem pro tuto příležitost spíchnul nepočítaně beatnických tirád.“
K literatuře se Robbins přiblížil prací novinového rádobykritika, nejprve výtvarného, posléze souhrou náhod jaksi „všekulturního“, o kteréžto práci píše s příkladným a následováníhodným sarkasmem.
Součástí tohoto období, mimochodem, bylo i manželství se ženou s výtvarnými ambicemi, jež „atakovala malířské plátno jako nějaký van Gogh v sukních, který má o devadesát procent míň talentu a o padesát procent víc uší.“
K opravdové literatuře jej vlastně „dokopl“ až první psychedelický zážitek. Nebyly to vysněné houby jihoamerických indiánů, o nichž četl v populárním časopise Life: „Ani kdyby si býval Ken Kesey otevřel informační stánky v každém kampusu v zemi, nepřispěl by k ke vzniku onoho období nevídaného kvasu, kterému se obvykle říká ‚šedesátá‘, tolik jako magazín Life.“
Nakonec z toho byla seance s chemicky vyrobeným a ještě legálním LSD. „Uhni kousek, Alenko, holka zlatá. Konečně jsem byl v králičí noře.“
A zbytek už je součást slovníků americké literatury.
Tipy z televizního programu
Recenze: Taxi 5 40 %, Labyrint lží 60 %, Equalizer 2 55 %, Wanted 60 %, Lítám v tom 80 %, Láska je láska 60 %, Tomb Raider 40 %, Sherlock Holmes 60 %, Případ Goldman 60 %, Rédl 55 %, Malé ženy 70 %, Transformers 70 %
Klíčová slova: Jana Doleželová, Agatha Christie, Tina Turner, Survivor Česko & Slovensko
Seriály: Stíny v mlze, Jedna rodina, Iveta
Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů
Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního...
Plné divadlo i bazilika. Nad rakví Postlerové mluvila dcera, Töpfer i Šťastný
S herečkou Simonou Postlerovou se v prostorách Divadla na Vinohradech rozloučili kolegové i...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
RECENZE: Kdo může soudit falešnou Svatou? Nejlepší dar pro Bohdalovou
Premium Ošidil se, kdo premiérové drama ČT Svatá vzdal kvůli anotaci sdělující, že hrdinka v podání Jiřiny...
Kolegové se po mně vozili, ale zpětně jsem za to vděčný, říká Filip Kaňkovský
Premium Kvůli vrozené oční vadě se stal prototypem záporňáků. Seriál Zoo však spektrum jeho rolí obohatil...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Bohdalová a Stašová spolu ve filmu? To by nefungovalo, říká režisér Strach
Rozstřel Pravda a láska. Dvě zásadní témata nového filmu Svatá s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Snímek...
VIDEO: Se Zlatou lýrou se vrátili Kubišová, Kryl, Matuška, Gott i Pilarová
V pražském divadle Hybernia hostoval soubor nitranského Divadla Andreja Bagara s muzikálem Zlatá...
RECENZE: Furiosa není tak zběsilá jako Max, ale neméně šílená
Premium Film Šílený Max: Zběsilá cesta z roku 2015 byl...zběsilý a šílený. Ultimátní filmový thrash metal....
Bohdalová a Stašová spolu ve filmu? To by nefungovalo, říká režisér Strach
Rozstřel Pravda a láska. Dvě zásadní témata nového filmu Svatá s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Snímek...
Točí se nové seriály. Ekologické Limity, další Dvojka na zabití i osud Slovanu
Dva hrané a jeden dokumentární seriál v současné době chystají tuzemské stanice. Pro ČT točí Petr...