RECENZE: Ve výjimečné zvukové krajině Jamieho xx je na vše čas

Sólový debut Jamieho Smithe z kapely The xx je jednou z nejzajímavějších aktuálních desek. Už od prvních tónů alba In Colour je zřejmé, že jde o výjimečnou nahrávku, na které se autor nedržel zbytečných schémat a přitom se ani netopí v samoúčelných experimentech.

Jamie Smith působí v kapele The xx | foto: PR

Muzikant, jenž si říká Jamie xx, na úvod posluchače znejistí nervózním rytmem skladby Gosh, aby ho pak minutu po minutě mohl zahrnovat a překvapovat zvukovou vřelostí a nebývale atmosférickými a barevnými vizemi.

Vzhledem k tomu, že Jamie xx jako producent vychází především z elektronické hudby, chce jeho nahrávka svůj čas, aby stihla „najet“ a začít pořádně působit.

O tom, jak umí pracovat s celkovou atmosférou, přesvědčil už s The xx, v případě své sólové desky ukazuje, že to jde i s minimálním využitím vokálů, v hustém ševelu samplů a melodií, které nezasekávají nuceně do mozku háčky, zato působí niterně.

Přesto dobrá polovina desky In Colour vlastně působí jako dlouhá, svou náladou a pojetím nesmírně vtahující a v detailech fascinující předehra. Nahrávka pak skutečně „vybuchne“ pokaždé, když Jamie xx do písničky pozve za mikrofon některého z hostů.

Drobnosti a naděje

Platí to u očekávaných hlasů kolegů Romyho Madleyho Crofta a Olivera Sima z The xx, ale ještě víc u nečekaného duetu amerického rapera Young Thuga a jamajského zpěváka Popcaana v písni I Know There’s Gonna Be (Good Times).

Je překvapivé, jak tento náhlý dotek dancehallu přirozeně zapadá nejen do nálady, ale i charakteru zbytku desky, která i přes introvertní pojetí není zahleděná do sebe.

In Colour

85 %

Jamie xx

Jamie xx jenom naznačí, že kdyby chtěl, mohl by každý ze svých nápadů vybrousit k mainstreamovému úspěchu. Ale zároveň i to, že ho baví nepodbízet se za každou cenu.

I proto působí deska In Colour tak moc autenticky a přes elektronický charakter také organicky. Po skončení závěrečné Girl přímo vybízí k dalšímu poslechu a objevování zvukových a hudebních drobností nebo prostě nasávání atmosféry melancholie i naděje, které ze současných producentů neumí nikdo docílit tak jako Jamie xx.