Scéna z pražského Smíchova k nové inscenaci díla z roku 1666 přizvala slovenského režiséra Lukáše Brutovského. Ten je podepsán například pod úspěšnou Maryšou, kterou loni uvedlo brněnské HaDivadlo.
V příběhu nekonvenčního Alcesta, který se nedokáže ztotožnit s velkoměstskou společností a začíná všechny okolo sebe urážet, se hlavní role chopil Filip Čapka. „V té postavě je nesmírně zajímavý dualismus. Můžeme tomu člověku rozumět pro jeho filozofii a hodnotový žebříček. Na druhou stranu způsob, jakým se snaží prosadit, je až trapnosměšný,“ uvažuje nad ambivalencí hlavní postavy režisér. „Může vůbec někdo s takovým chováním dosáhnout nějaké společenské změny?“ táže se Brutovský řečnicky.
K Alcestovi patří jeho milovaná Celimena. Tu ve Švandově divadle ztvární hostující Eva Josefíková. „Je to jedna z velkých rolí, na které jsem měla štěstí,“ přiznává herečka. „Celimena je chytrá ženská, která zneužívá svých ženských zbraní. Bohužel se jí to ke konci vymkne z rukou,“ popisuje těžkou úlohu.
„Snažíme se její postavu nevnímat černobíle jako koketu, ale jako ženu, která je Alcestovi intelektuálně rovnocenným partnerem. Společnost, ve které se pohybuje, hraje podle nějakých pravidel a ona se rozhodla ta pravidla dodržovat,“ dodává režisér.
Brutovský podává Molierův text neupravený, tedy i ve verších, k čemuž vybral uznávaný překlad Vladimíra Mikeše. „Verše je zaprvé těžké dostat do hlavy a zadruhé je podat divákovi tak, aby to nevyznělo jako banální říkanka a obsah se k němu dostal,“ zamýšlí se nad rýmy Josefíková.
Scéně Jozefa Cillera vládnou průhledné paravány, na kterých diváci najdou útržky Molierova textu. „Výtvarná stránka inscenace je taková univerzální, unisexová. Lukáš Brutovský to postavil na slově, sdělení a na hercích,“ vysvětluje herečka. „Pokoušeli jsme se o takové bezčasí,“ upřesňuje režisér. V dalších rolích se objeví Marek Pospíchal, Tomáš Červinek či Martina Krátká.
