RECENZE: Dva objevy obří ságy: Jan Hus miloval královnu a koupání

Pečlivá? Ano. Výpravná? Ano. Důstojná? Ano; to vše se ostatně od nákladné trilogie k 600. výročí upálení Jana Husa čekalo. Ale nová verze, jež obsadí ode dneška do neděle tři večery na ČT 1, nepřekvapuje ani výkladem, ani ztvárněním, ani portrétem hrdiny.

Stejnojmennému filmu Otakara Vávry sice tvůrci vytýkali pojetí Husa coby romantického buřiče a lidového vůdce, ale vlastní klíč nenašli. Přitom látka leží v České televizi od roku 2003: postupně ji měli točit Viktor Polesný, Jiří Strach a Jaroslav Brabec, jejich režijní návrhy úprav scénáře Evy Kantůrkové však neprošly.

Nakonec vznikl v režii Jiřího Svobody obrázkový dějepis, který se vyžívá v líčení mocenských intrik, zato o člověku Husovi poví jen dva objevy: že miloval – tajně a cudně – královnu Žofii a rád se koupal v řece. Což je výjev, který se několikrát opakuje bez jiného zjevného účelu, než aby střídal interiérové kulisy Husových rozhovorů s přáteli.

Naštěstí trilogie nesvléká historické postavy vyloženě donaha jako České století, bohužel však neodhalí ani jejich vnitřní stránky. Jestliže navenek se Jan Hus od temných nálad po  přepjatou hudbu zhlédl v produkcích typu Hra o trůny či Tudorovci, jejich vyhraněnost charakterů a vášní mu zůstala cizí.

Jistě by se daly vést polemiky, že zatímco třeba obraz krále Zikmunda se proti vžité padoušské pověsti přece jen objektivizoval, teatrálně rozervaný Štěpán Páleč překoná i Jidáše; akademické debaty však příslušejí historikům a teologům. Na vnímání ryzího dobra a čirého zla z našich čítanek se nic nezměnilo, snad jen podprahově lze vytušit, že „pravdoláskař“ Hus svou zarytostí nakonec zdržuje oba tábory.

Ale jaký je tedy film sám, bez ohledu na interpretaci dějin? Obřadný, velebný, sice obrazově i střihově čistý, leč plný klišé, ornamentů i popisných figur a k nepřečkání. Scénář v archaickém jazyce vkládá dobová jména i fakta „nenápadně“ do zběžné společenské konverzace: Z Říma vzkazují to a to, co ty si o tom myslíš a co tomu říkáš ty?

Jan Hus

55 %

Česko, 2015, 3x80 min

režie: Jiří Svoboda

hrají: Matěj Hádek, Vladimír Javorský, Jan Dolanský, Milan Kňažko

Kinobox: 56 %

IMDb: 6.3

Pták vzlétá nad krajinu, obrazem plamenů prolínají Husovy oči a ohořelé knihy, u dvora se tančí, na ulici postávají kejklíři, Kostnice připomíná umělou líheň zhýralé neřesti, zkrátka nechybí žádné klišé ze skanzenových pohádek se skupinami historického šermu.

Hus v podání Matěje Hádka je proti zralému Zdeňku Štěpánkovi z Vávrovy verze spíše mladicky dychtivý, když se po studentsku cáká; mimochodem v koupeli se vyskytne i král Václav obklopený lazebnicemi, i cynický papež Cossa obklopený lahůdkami; levnější doslovnost aby pohledal.

Monotónní sled vesměs disputačních obrazů naruší jen banálně lyrizované vzpomínky: na zlaté rodné lány, matku, královnu. A přirozené napětí, třeba při koncilu, zase udusí melodramatické smyčce. Prostě nový Jan Hus se točil právě a pouze k výročí; ne proto, že by měl na srdci něco převratného.