RECENZE: Prostě báječná prostitutka. Pretty Woman touží po divadle

Do našich kin vstupuje americká komedie Je prostě báječná, jejíž hrdinka se živí prostitucí, aby se mohla stát herečkou. A s ní se vrací hollywoodská legenda, režisér Peter Bogdanovich.

Móda retrostylu už unavuje, ale tentokrát nevadí. Má dokonce dvojí oprávnění. Jednak se sama mladičká hrdinka snímku vyznává ze slabosti pro staré filmy, jednak režisér Peter Bogdanovich, který se poslední dobou věnoval televizi, natočil své nejslavnější snímky Co dál, doktore? či Papírový měsíc v 70. letech. A nádech minulých dob užívá též v komedii Je prostě báječná: přestože vypráví o prostitutce, vyznačuje se krotkou cudností lehce starosvětského vkusu.

Což ostatně platí i pro její slavnou kolegyni Pretty Woman, rovněž úsměvně romantizovanou zástupkyni nejstaršího řemesla. Ovšem diblíkovská „společnice“ v podání Imogen Pootsové má bohulibější výmluvu: tělem si vydělává, aby se mohla stát herečkou. A když se jí to povede díky štědrému dárci, zjistí, že právě on režíruje kus, v němž má sama debutovat. Navíc po boku jeho nic netušící manželky, naopak plně zasvěceného herce, jenž si myslí na režisérovu ženu, a dramatika, který kvůli debutantce opustí svou družku a shodou okolností zároveň hrdinčinu terapeutku – protivně ječící Jennifer Anistonovou.

Do hry se zapletou i dívčin bývalý stařičký klient a detektiv, kterého si na ni zjednal, pro změnu dramatikův otec; prostě vypukne klasická bláznivá situační veselohra těžící z náhod, kdy se všichni nečekaně sejdou třeba v jedné restauraci. Veselohra nijak překvapivá, ale mile důvěrná. Maličko v duchu Woodyho Allena – zákonitě se vybaví jeho Výstřely na Broadwayi, které na jeviště přivedly rovněž herecké slávy chtivou chráněnkyni gangsterského bosse; ovšem s převahou shovívavé něhy místo hořkosti. A veselohra nevýbojně televizní, nicméně její umírněná vypravěčská obraznost vadí méně než jakoby dokumentární zpověď hrdinky, která celé vyprávění rámuje a zdržuje.

Je prostě báječná

55 %

USA, 2014, 93 min

režie: Peter Bogdanovich

hrají: Imogen Poots, Jennifer Aniston, Will Forte, Lucy Punch, Owen Wilson, Kathryn Hahn, Rhys Ifans, Joanna Lumley, Tatum O'Neal, Brie Larson, Jason Schwartzman, Cybill Shepherd, Eugene Levy, Jake Hoffman, Ahna O'Reilly, Angela Jeanneau, Jennifer Esposito, Debi Mazar, Quentin Tarantino, Austin Pendleton, Michael Shannon

Kinobox: 59 %

IMDb: 6.1

Zamrzí také, že divadelní prostředí, středobod dívčiny touhy a dokonalý půdorys pro danou zápletku, se ke slovu dostává zřídka, v plné kráse vlastně až ve finále. Po většinu času se úsměv rodí z konverzace, počínaje dvojsmyslným výrokem prostitutky „Pro své zákazníky jsem múza, dokážu jim vdechnout život“ a konče obhajobou Owena Wilsona v roli záletného režiséra „Jsem tak trochu feminista“.

Pár procent nad průměr přidá až závěr, v němž se nečekaně zjeví Quentin Tarantino, velký Bogdanovichův obdivovatel, a kde se celý příběh zrození hvězdy vlastně zpochybní důvtipnou pointou, odvozenou právě z jejích milovaných pamětnických děl. Továrna na iluze přizná barvu; to vždycky potěší.