V neděli 22. března vyjela z estonského města Tapa kolona amerických obrněných vozidel. Míří přes tři státy Pobaltí, Polsko a Českou republiku na svou základnu v německém Vilsecku. Přesto, že vojenský význam takového přesunu je minimální, různí kremlofilové se jej snaží prezentovat jako válečnickou provokaci a div ne okupaci dotčených zemí. Je smutnou skutečností, že na rozdíl od Pobaltí a Polska se jim to v Česku docela daří.
Vladimír VotápekAnalytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci. Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu. |
Cesta přibližně 120 obrněnců je závěrem několikaměsíčního cvičení, ve kterém se spojenci připravovali na odražení případného ruského útoku. Namísto toho, aby se jednotky jako obvykle přepravovaly po železnici, a vyhnuly se tak pozornosti veřejnosti, vozidla tentokrát jedou po vlastní ose po veřejných komunikacích. Obyvatelé dotčených zemí tak mají možnost vidět americké vojáky na vlastní oči, a zároveň diskutovat nad smysluplností a oprávněností vojenských manévrů.
Podle dosavadních reakcí se zdá, že veřejnost v Polsku a v Pobaltí tuto umírněnou demonstraci síly uvítala. Tři státy Pobaltí, jejichž vojenská kapacita je velmi slabá, jsou nejzranitelnějším článkem Aliance. Geograficky představují relativně vzdálené území, na kterém nejsou trvale umístěny žádné relevantní jednotky, které by mohly odolat nečekanému a odhodlanému útoku ze strany Ruska.
Souhlasíte s průjezdem amerického konvoje přes území České republiky?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 22:00 čtvrtek 2. dubna 2015. Anketa je uzavřena.
Proto má pro ně tak velký význam americké ujišťování, že v případě ruské agrese bude Pobaltí poskytnuta plná podpora. Tyto politické garance jsou podpořeny i vojenskými kroky, jako například operací Atlantic Resolve, v jejímž rámci probíhá řada cvičení různých jednotek a která fakticky vytváří trvalou vojenskou přítomnost amerických vojáků na území nejohroženějších aliančních členů. Útok na Pobaltí by tak byl nutně i útokem na ozbrojené síly Spojených států, což je krok, který si snad i prezident Putin dobře rozmyslí.
Proti imperialistům a válečným štváčům
Poněkud jiná situace je v ČR. Místní komunisté a různí proputinovští aktivisté spustili překvapivě hlasité protesty. I když je zmíněný vojenský přesun podle slov náměstka ministra obrany Daniela Koštovala v zásadě rutinní akcí, jakých proběhlo jenom minulý rok 131, někteří naši spoluobčané se rozhodli, že je čas rozhodně vystoupit proti americkým imperialistům a válečným štváčům.
Přes Česko projede konvoj americké armády
Jedni hledají argumenty proti konvoji v ústavě, hrají si se slovíčky jako je přesun a pobyt a požadují, aby akci neschválila „jenom“ česká vláda, ale aby se stala předmětem jednání parlamentu. Další jsou ještě radikálnější a chtějí průjezdu amerického obrněného praporu zabránit. Výrazná je v této souvislosti postava bývalého senátora Vyvadila, který se před časem pasoval do role šéfa spolku Přátelé Ruska, a nyní vystoupil v roli „velitele“ iniciativami „Neprojdou“.
Aktivní je i skupina „Ne základnám“, která ústy své tiskové mluvčí označila propagandistickou cestu amerických obrněnců za „nebetyčnou zhůvěřilost a provokaci“ a ve svém rozhovoru pro server sputniknews.com vyjmenovává způsoby, jak transferu zabránit: od blokády hraničních přechodů, ulehnutí pod kola projíždějící kolony, až po Molotovovy koktejly.
Fakta
Zkušenost z posledního roku ukazuje, že prokremelské propagandě je nejlepší čelit pokud možno důsledným připomínáním jednoduchých základních faktů. Ano, přesun amerických obrněnců je (velmi umírněnou) demonstrací vojenské síly. Má uklidnit občany východních spojeneckých zemí, čelících ruské hrozbě. Jistě by bylo lepší žít ve světě, kde by nebylo nutné podobné manévry pořádat, ale díky kremelskému avanturismu nemáme jinou volbu.
Byl to Vladimír Putin, který porušil mezinárodní právo a napadl zemi, jejíž bezpečí a územní celistvost garantovala Moskva v tzv. Budapešťském memorandu. Učinil tak ze dvou důvodů. Zaprvé chtěl zamaskovat žalostné výsledky 15 let své vlády v Rusku. A zadruhé se domníval, že Ukrajina ani Západ mu nebudou účinně vzdorovat. V tom se, bohužel, nezmýlil.
I když mu první krok vyšel, Kreml si dobře uvědomuje, že hraje se slabšími kartami. Ruská armáda ani ekonomika nesnese srovnání s USA nebo jednotnou Evropou. Jeho jedinou šancí na úspěch je vnitřní rozklad obětí. Ukrajina, desítky let tunelovaná různými oligarchy a korupčníky, byla snadným soustem.
Kdo je na čí straně
Podobně ale mohou dopadnout i další chody Putinova jídelníčku, jako je Pobaltí, Moldavsko a ostatní bývalé sovětské kolonie. Tedy za předpokladu, že se nevzchopí k odporu, budou vnitřně rozloženy a budou se chovat tak, že se samy vyvážou ze spojeneckých svazků.
Proto naši kremlofilové vedou místy až absurdní propagandistickou ofenzivu. Proto se nás snaží přesvědčit, že Putin není agresorem, proto brání poskytnutí účinné pomoci Ukrajině, proto se snaží oslabit jednotu NATO a EU.
Jejich cílem je udělat z jednotlivých zemí východního křídla EU izolované, zmatené a vnitřně rozvrácené státy. Snadné potenciální oběti další agrese Kremlu. Průjezd amerického konvoje proto není jenom vítaným gestem podpory ze strany USA. Je i příležitostí uvědomit si, kdo hájí zájmy Česka a Evropy a kdo podporuje šílenou politiku agresivních vládců Kremlu.
