Jste pivař, nebo vinař?
Já jsem vinař. Pivo jde na tloušťku. Ne že bych si pivo nedal, ale - a asi neprozrazuju nic, co bych neměl - víno piju takřka každý den. Ne moc, snažím se pít dobré víno, máme prostě se ženou rádi, když si večer otevřeme tu sedmičku. Ono je to taky tím, že člověk večer přijde z představení a ty dvě skleničky jsou optimální pro uklidnění.
Ptám se záměrně. Přijal jste v roli v novém seriálu Primy Vinaři. Co vás přesvědčilo? Víno samotné?
Seriál produkuje Tomáš Vican, který byl zároveň producentem filmů Bobule a 2Bobule, takže se známe od tohoto natáčení. On měl vždycky touhu natočit něco, co bude připomínat Bobule v seriálové podobě. Už tehdy jsme se domluvili, že bych do toho šel, jen od nápadu k realizaci uplynulo asi pět let. Postavu samotnou jsem pochopitelně nechal na těch povolanějších.
Byl jste s ní spokojený úplně?
Já nejsem spokojený nikdy, takže jsem se snažil docílit lehké úpravy, ale v zásadě jsem už spokojený. Nechť posoudí divák.
Ve Vinařích se objeví i herci, kteří české mýdlové opery ignorují. Vinařů se problém "rychloprodukce" netýká?
Ano, ten problém tady je, seriálů se točí velké množství a pochopitelně je tlak to točit co nejrychleji a co nejlevněji. Vinaři naštěstí byli od začátku koncipováni jako nákladný seriál. Celý se točí v reálném prostředí a hodně jde o to, co byl záměr producenta: prodat trochu jižní Moravu, víno, krajinu, kterou mnozí Češi vůbec neznají. Je velmi odlišná, stejně jako způsob života. A tohle všechno by mohla být velká deviza tohoto seriálu.
Takže si vybíráte, jakou roli přijmete?
Určitě si některý herec může vybírat, já osobně říkám, že si vybírám jak kdy. Když je práce víc, vybírám, když je jí méně, tak si tolik nevybírám. Jsou případy, kdy jsem roli odmítl, protože se mi nelíbila, nebo pak něco přijmete, i když si nejste úplně jistí, a v tu ránu zafunguje zákon schválnosti a oslovují vás s něčím zajímavějším. Snažím se to v poslední době víc korigovat.
Máte dost času pro sebe?
Není to úplně špatné, ale není to úplně tak. Nakumulovalo se mi dost práce v divadle v kombinaci s Vinaři, do toho se dodělává film Život je život, který se roztočil v zimě, takže jedno dotáčím do noci a ráno rychle na další plac.
Co děláte ve volném čase?
Hodně jezdím na kole. Trochu si to vyžádala kolena a stal se mi z toho trochu koníček. Nechal jsem se dokonce vyhecovat na nějaké závody v kategoriích "hobbíci". Paradox byl, že se jeden ze závodů odehrál taky na jižní Moravě, pár kilometrů od místa, kde natáčíme, takže jsem jeden den odjel a pak se vrátil i s celou rodinou.
Před časem jste se zapojil do dabingové kauzy. Ke kterému táboru jste se přiklonil?
Já osobně jsem mezi těmi, kteří podepsali zastupování agenturou. Jsme ve stavu, ke kterému to spělo několik let. Byl jsem členem Prezidia herecké asociace a před lety jsme se dokonce účastnil schůzky, aby se smlouvy s herci nějak standardizovaly. Byla dabingová studia, která platila po půl roce i roce, což nebylo nic příjemného. Záměrem tehdy bylo zastavit výrazně klesající honoráře, se kterými se vezla i kvalita. Vždycky říkám: Který obor v této zemi má třetinový honorář než před patnácti lety?. To je nenormální. Jistě, v devadesátých letech byl boom a nevysílalo tolik stanic, ale to nikdo nechce. Cílem teď je, aby se ten pád zabrzdil. U mě je to momentálně tak, že si mě pozvou cíleně. Měl jsem totiž pocit, že jsem námezdná dělnická nekvalifikovaná síla.
