Kaufmann se vrátil do Česka po několika měsících. Zatímco v dubnu přednesl v pražském Obecním domě Schubertův cyklus Zimní cesta, tentokrát zazpívá pod širým nebem italské a francouzské operní hity.
„Spojení hudby a historického prostředí má svůj půvab. I když musíte sledovat počasí. Program jsme sestavili tak, aby zaujal velký počet diváků,“ poznamenal Kaufmann po příjezdu do Prahy, odkud se vydá do jižních Čech.
Na opery Richarda Wagnera, v nichž rovněž exceluje, tentokrát nedojde. „Ale kdo ví, možná v přídavku,“ naznačuje tenorista, jenž se mimo jiné proslavil právě tím, jak lehce křižuje různými styly.
Kdysi zpíval i Jeníka v Prodané nevěstě, ale německy. „S češtinou mám problém, všechna ta ž a ř... Navíc zpívám pouze v jazycích, které ovládám. Když drilujete text, ale nerozumíte mu, nemůžete ani reagovat a vystihnout významy, které má každý jazyk takříkajíc pod čarou. Proto nedělám ani ruské role,“ zdůrazňuje.
Chtěli ho i v Riu
S italštinou Kaufmann přirozeně problém nemá, a také proto už se chystá na Verdiho Otella, možná největší výzvu pro každého tenora. Měl by ho ztvárnit v sezoně 2016/2017. „Zatím spíše sbírám zkušenosti, ta role je extrémní, nabitá emocemi, asi nejexplozivnější vůbec. Zpěvák se může nechat snadno unést a poškodit si hlas. Proto jsem čekal tak dlouho,“ vysvětluje. Není podle něj také marné vracet se k nahrávkám zpěváků z počátku dvacátého století, kteří Verdiho ještě zažili. „Jak šel čas, vznikala nová tradice a interpretace se mohla odchýlit od původních představ,“ uvažuje.
Otello byl parádní rolí Plácida Dominga, a právě on se v červenci scházel s Pavarottim a Carrerasem na koncertech před finálovým zápasem fotbalového šampionátu. Tato tradice skončila, ale spojení fotbalu s operou je stále přitažlivé.
„Dostal jsem nabídku, abych během mistrovství světa vystoupil v Rio de Janeiru, ale pozdě, měl jsem už jiné povinnosti. Teď toho lituju. Vítězství našeho týmu jsem tak slavil doma. Ale jen trochu, nekřičel jsem,“ směje se Kaufmann.
