RECENZE: Mnoho povyku jenom pro Čtvrtníčka. To k Shakespearovi nestačí

Premiéra letošních Letních shakespearovských slavností sází na obličej a komiku Petra Čtvrtníčka. Pokud není na pódiu, hraje se Shakesperova komediální klasika Mnoho povyku pro nic v režii Jiřího Menzela bez krve.

Jiří Menzel se jako režisér už podruhé objevuje na Letních shakespearovských slavnostech. Po pět let starých Veselých paničkách windsorských otvírá letošní putovní nabídku komedií Mnoho povyku pro nic.

Prahu už od jara okupovaly klasické načervenalé plakáty, které lákaly na zhýralé tváře Petra Čtvrtníčka a jeho souputníka Leoše Nohy. Dvojice z pražského Divadla Na zábradlí dostala v Menzelově verzi divadelní klasiky vděčnou roli popleteně nabubřelých sousedů Puškvorce a Šťovíčka.

Už z tohoto kroku se dá leccos vytušit. Ano, Puškvorec se Šťovíčkem mají zásadní úlohu, neboť odhalí Don Johnův komplot a pomohou očistit čest panny Héró a jen díky nim ji na závěr může Claudio pojmout za svou. Ano, plní role největších komiků a popletenců. Ale jejich role asi neměly být tak zásadní, aby z herců činily hlavní hvězdy programu. Ve skutečnosti to tak je. Dokud se dvojice neobjeví na scéně, neděje se v podstatě nic, co by diváka zaujalo. První hodina večera se nese v duchu poklidné televizní konverzačky, kdy herci za rázného dupotu po prknech střídavě přicházejí a odcházejí na nijak zvlášť invenčně vyvedené pódium. Bez výrazu, bez nápadů, bez krve.

Prošpikovaný dvojsmysly

Čtvrtníčkovi pak nezbývá nic jiného než hru kompletně ovládnout. Se svým obvyklým frajerským výrazem v obličeji ze sebe sype přeřeky a narážky a publikum se konečně baví. On přitom z plných sil přehrává, jako by se snažil ostatní strhnout k tomu samému. Na vždy poněkud odlehčený prostor letní scény se většinou lidé chodí bavit, což k silné teatrálnosti vybízí. Proč však Čtvrtníčkovi ostatní kolegové tak výrazně vyklidili pole, zůstává záhadou. Nikdo přitom vyloženě špatně nehraje, spíše to vypadá na režijní záměr. Velké množství vedlejších postav si předlohy neznalý divák takto zapamatuje jen stěží a představení kolem něj ve výsledku bezbarvě propluje. Neurazí, neuškodí, nezaujme.

Mnoho povyku pro nic

45 %

Letní shakespearovské slavnosti

premiéra 27. června 2014

režie: Jiří Menzel

hrají: Petra Horváthová, Václav Jílek, Radúz Mácha / Tomáš Vaněk, Miloš Vávra, Lenka Zahradnická, Daniel Rous, Jan Révai, Petr Čtvrtníček, Pavel Nový, Jana Malá, Marie Štípková, Jan Jankovský, Václav Liška, Ctirad Götz, Vladislav Beneš, Leoš Noha, Jaroslav Šmíd, Martin Kubačák

Kromě postavy Puškvorce táhne i překlad Martina Hilského. Překladatelská legenda na úvod premiéry s grácií sobě vlastní poukázala na to, že Mnoho povyku pro nic je skutečně lehká, typická představitelka Shakespearových svátečních komedií. Hilský se proto nebojí ji prošpikovat více či méně okatými košilatými dvojsmysly. K žánru takové komedie navíc právě na letní scéně to asi patří a není nijak na škodu.

Vedle Čtvrtníčka však zůstane divákovi po skončení v mysli jen velice málo. Pár povedených masek z maškarního plesu z úvodu a možná ještě výkon Jana Jankovského, jehož chraplavý Borachio působím správným dojmem ničemy.

"Když dva sedí na kobyle, jeden musí sedět vzadu," glosuje Čtvrtníčkův Puškvorec roli upozaděného a nemluvného Šťovíčka. V Menzelově Mnoho povyku pro nic si tam však populární glosátor kromě Leoše Nohy posadil celý herecký ansámbl, scénu a možná i režii.