"S jeho smrtí odchází nenahraditelný svědek z divadelního světa, který my už známe jen zprostředkovaně," vzpomínal na svého kolegu Břetislav Rychlík.
"Ale jeho odkaz bude nejen v divadle Husa na Provázku, v jeho studentech, v jeho pozoruhodném díle teoretickém, ale i v celé české divadelní obci pokračovat dál," řekl Rychlík.
Kromě Husy působil Srba jako profesor Janáčkovy akademie múzických umění i Masarykovy univerzity, v 60. letech se zapsal do povědomí divadelního publika jako hlavní dramaturg Mahenovy činohry Státního divadla v Brně.
V roce 1967 spolu se svými žáky založil studiovou scénu Divadlo Husa na provázku a po prvních pět let ji řídil. Byl iniciátorem jejího programu tzv. "nepravidelné" dramaturgie, která si později získala evropský věhlas.
Dvacetiletá pauza
Srbovu dramaturgickou a pedagogickou kariéru načas přerušila sovětská okupace. "Bořivoj byl nesmírně vzdělaný, čestný člověk a myslím, že komunisti nás připravili o dvacet let jeho života, kdy mohl tvořit," povzdechl si Rychlík nad osudem brněnského pedagoga, který se do škol mohl vrátit až po sametové revoluci a působil v nich do současnosti.
"Zrovna minulý týden v pondělí mně zaujalo, kolik má knih a jaký má pořádek na pracovním stole," vzpomíná Rychlík, který s profesorem Srbou sdílel pracovnu na JAMU. "Zpráva o jeho smrti mě velmi zaskočila, byli jsme přátelé," uvedl Rychlík.
Jako teoretik se Srba zabýval především vývojem českého divadla v osmnáctém století, době první a druhé republiky i okupace a českou divadelní avantgardou. "Česká kultura přišla o přední osobnost tuzemského divadla i divadelní vědy," řekl mluvčí Janáčkovy akademie múzických umění Lubomír Mareček.
Srba se narodil 19. listopadu 1931 v Bílovicích nad Svitavou, studoval dramaturgii a divadelní vědu na JAMU, jako malý kluk chtěl být dirigentem nebo hudebníkem. Doktorátu filozofie dosáhl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
