Ocenění Artis Bohemiae Amicis je udělováno osobnostem, které se zasloužily o dobrý zvuk české kultury a umění doma i v zahraničí. Byli jím vyznamenáni například scénograf Josef Svoboda, fotograf Josef Koudelka, herci Lubomír Lipský, Emília Vašáryová, Jiřina Jirásková, dirigent Charles Mackerras, malířka Jitka Válová, spisovatel Jiří Stránský, režisér Jiří Menzel a spisovatel a výtvarník Petr Sís.
V rámci večera převzala operní pěvkyně Soňa Červená Granátovou hvězdu, kterou jí udělil sponzor představení Bohemian Heritage Fund za "trvalé obohacení národní kultury", jak to odůvodnil předseda správní rady Pavel Smutný. První držitelkou šperku ve tvaru medaile s hvězdou a českým granátem v jejím středu se loni v listopadu stala cembalistka Zuzana Růžičková.
Herečka Soňa Červená převzala Granátovou hvězdu Bohemian Heritage Fund. Přizlížel režisér Robert Wilson.
Právě Soňa Červená se zasloužila o to, že Wilson, proslulý posouváním hranic divadla, Prahu opět zařadil do svého pracovního diáře; spolupracuje s ní už téměř tři desítky let. Byl autorem scénické výpravy a konceptu světelného designu inscenace 1914.
V ní se klíčový román české literatury, Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka, který je ironickým šklebem nad válkou a její absurditou, setkal s protiválečnou hrou Karla Krause Poslední chvíle lidstva. Wilson je přetavil v aktuální kabaret plný scénických obrazů, hudby a překvapivého humoru. V podobenství nejen o roce 1914, ale i o životě 100 let po začátku války, která ve skutečnosti odstartovala 20. století.
"Inscenace může být něčím velmi tragickým, těžkým, náročným - konec konců je o válce. Ale talent herců do této tmy vnesl lehkost a humor. Neměli bychom pracovat v divadle, nedokážeme-li se smát," uvedl už na začátku zkoušek režisér, který prý hercům neříká, co si mají myslet, ale co mají dělat.
Podle ředitele Národního divadla Jana Buriana tím nejcennějším nejsou peníze, ale pracovitost, talenty a profesionalita. Premiérový večer podle něj potvrdil, že české první scéně nechybí. Inscenaci, na níž se podílely divadla z Bratislavy a Budpešti, označil za projekt tří zemí, které spolu žily a sdílely společný osud. Šéf činohry Michal Dočekal výsledek charakterizoval jako noc kouzel.
