1. Reprodukce originál nenahradí
Proč by si vlastně měl dnes někdo kupovat originální obraz, když prodejny s nábytkem nabízejí desítky krásných plakátů a reprodukcí? Právě proto! Nebo vážně chceme mít byty vyzdobené jako každý druhý?
Originální malby, ale i kresby navíc vytvářejí úplně jinou atmosféru. "Myslím si, že v momentě, kdy se lidé budou obklopovat uměním, které bude živé, bude to mít neuvěřitelný vliv i na celou společnost," tvrdí Tomáš Zapletal, který pořádal charitativní aukci pro dětskou onkologii v Brně. "Ten, kdo to zažil, moc dobře ví, o čem mluvím. A ostatním přeju, aby tu možnost měli."
2. Originál není nedostupný
Vedle milionových (a ve světě miliardových) pláten od Kupky, Filly (neřkuli Picassa) se dají pořídit kresby za stokoruny a malby za tisíce. Nejlépe dostupné jsou kresby nebo grafiky. V aukci Galerie Art, která se bude konat 27. dubna, se dá sehnat třeba litografie ceněného Františka Muziky. Její vyvolávací cena je dva tisíce korun.
Tamtéž se nabízí i olejomalba od Micla, současného nadaného malíře a sochaře, za 15 tisíc korun. To jistě není láce, ovšem ani zcela nedostupné.
Grafiky a kresby i od významných autorů se dají pořídit za pět set korun, ať už na aukcích, nebo v přímém prodeji v galeriích.
3. Kvalita za nízkou cenu
Navykli jsme si, že kvalitní díla autorů z přelomu 19. a 20. století se dnes prodávají nejméně za statisíce. To platí u velkých jmen, galerista Martin Kodl však upozorňuje, že to neplatí stoprocentně. "Kolikrát se vám do rukou dostane fantasticky malířsky zvládnutý obraz od prakticky neznámého autora. Nebo podceněného," říká. "Nejdražší obraz jsme prodali za osmnáct milionů, ale máme i malby od pěti tisíc. Ten rozptyl je obrovský."
4. Aukce je hra
Kde jinde lze zažít takový adrenalin než na aukci? Získat po lehkém boji kus vyhlídnutého krásného umění je slastný pocit.
Martin Kodl přidává historku: "O Michalu Horáčkovi je známo, že je to velký hráč. Já ho znám trochu víc a vím, že má velké srdce a smysl pro fér hru," vypráví. Horáček chtěl koupit obraz, který stál asi čtyři sta tisíc korun, což byly před lety velké peníze. "Chtěl dát tři sta, tak jsme se nedohodli a nakonec jsem ho za těch tři sta tisíc dal do aukce. Vyšplhal se na šest set. A on ho koupil, zvedl se a šel za mnou. Já jsem se bál, že se jde omluvit, že to bylo v euforii a že ho za tu cenu nekoupí. Což se může stát. Přišel s takovým rozšafným úsměvem a říká - Děkuju vám, nádherně jsem si zahrál. V pondělí to přijdu zaplatit."
5. Kupovat nemusíte
A nakonec není nutné na každé aukci přihazovat. Stojí za to navštívit aspoň předaukční výstavu a pokochat se nabízenými originály. Atmosféru samotné dražby můžete nasát i bez plácačky s číslem v ruce. Vstupenkou na aukci bývá katalog, který stojí pár stovek.
A galeristé potvrzují, že i mezi pouhými diváky dříme nějaký ten sběratel. Stačí se osmělit a nakonec zvednout ruku.
