Příběh o vyšetřování vražd ve středověkém klášteře, který má několik dalších rovin, se dočkal desítek vydání po celém světě i filmového zpracování. Eco se k románu nedávno vrátil a text zrevidoval. Upravená verze vychází v pondělí v češtině.
"Změny jsem udělal ani ne tak kvůli čtenáři jako kvůli sobě. I když vzhledem k tomu, že se knížky prodalo třicet milionů výtisků, mohl jsem se na čtenáře klidně vykašlat," řekl Eco v rozhovoru pro italský list Corriere della Sera.
Autor nezasahoval do příběhu, spíše měnil popisné pasáže: "Vilémovi jsem ustřihl žluté chlupy čouhající z uší, ale ne proto, aby se podobal Seanu Connerymu, jak se tvrdí." Právě Connery hrál hlavní roli ve filmové verzi příběhu.
Proč tedy Eco stříhal právě světlé chlupy? Zřejmě mu připadaly moc skotské. "Za to může Sherlock Holmes. Zdálo se mi, že jsem až moc zdůraznil odkaz na Sherlocka Holmese, jako by nestačilo jméno Vilém z Baskervillu. Tehdy mě takové analogie bavily, ale nemám to zapotřebí," dodává spisovatel.
Eco snížil i počet latinských citátů - v doslovu k novému vydání popisuje reakce některých čtenářů, kteří měli tendenci číst Jméno růže s latinským slovníkem v ruce a citáty překládat, což zpomalovalo tok textu. Problémy neměli ani tak Evropané zvyklí na přítomnost latiny ve své historii, ale spíše američtí čtenáři. "Je to podobné, jako kdyby u nás vyšel román s hojnými citáty v maďarštině," upřesňuje autor.
V překladu Zdeňka Frýborta
Prý se z něj během revize knihy stal puntičkář, který měl tendenci "vychytat" každou maličkost. "Na jednom místě Adso říká, že něco udělal během pár vteřin, ve středověku však vteřina jako jednotka času neexistovala," vysvětluje. Všechny vteřiny však z textu stejně nevymýtil, pár jich v řeči řeholníků zůstalo.
Nakladatelství Argo vydává nové Jméno růže ve stejné grafické úpravě jako předchozí Ecovy knihy, chystá i překlad podobně zrevidovaného Foucaultova kyvadla. Oba tituly přeložil Zdeněk Frýbort.
Jméno růže vyšlo poprvé v roce 1980, v češtině o pět let později. Zajímavé je i to, že hned v úvodu se Eco zmiňuje o Praze, pobýval tu totiž krátce před invazí sovětských okupantů v roce 1968.
