Životní příběh první československé letušky Máji Staré, jenž poprvé vychází v knižní podobě, by mohl být námětem hollywoodského velkofilmu. Začínala u Československých aerolinií jako kurážná vesnická holka už v roce 1937.
Od pohovoru málem utekla, při prvním zkušebním letu na ni byli "nasazeni" pozorovatelé, kteří měli vedení aerolinek referovat, zda netrpí nevolností a nebojí se. Přišla bouřka nad Transylvánskými Alpami a cestující se mohli pominout hrůzou. Duchapřítomná Mája se jala uklidňovat italskou ženu a její děti, a protože uměla kromě jiného i dobře italsky, podařilo se jí zabránit panice na palubě. U pilotů prošla - a to byla většina letců ve třicátých letech proti tomu, aby se mezi uniformy pletly ženské, nebe patřilo mužům.
Jde o napínavé čtení z pera leteckého odborníka Miroslava Jindry, kniha Nebe, peklo, zem nešetří dobovými dokumenty, starými fotografiemi či faksimile dopisů i tehdejších reklam. Vždyť civilní letectví se ještě netěšilo velké důvěře, mnoho lidí žilo v domnění, že pekelné stroje se musí každou chvíli zřítit, cestující bylo nutné nejprve přesvědčit, že mají vlak nahradit letadlem.
Velký příběh o létání
Nejenom příběh Máji Staré je pozoruhodný, na jeho pozadí se vlastně odvíjejí i dějiny létání. Málokdo si dnes umí představit, že by se těsně vedle ranveje na Ruzyni podávala káva na zahradní terase, aby měli hosté dobrý výhled na letouny.
V životě první stevardky bylo mnoho osudových okamžiků. Během války tajně spolupracovala s odbojem a skončila v nacistickém vězení. Po propuštění v roce 1945 se dala k partyzánům, jednotka zřízená u Nového Bydžova, kde původně s rodiči žila, nesla záhy její jméno.
Ona se však chtěla vrátit k létání, což se jí v roce 1946 splnilo. Jenomže ne na dlouho - po únorovém převratu se o ni začala zajímat Státní bezpečnost, ostatně letuška se znala s řadou lidí z britského a amerického velvyslanectví. Do deníku si tehdy napsala: "Musela jsem odejít, ještě jsem měla šanci život naplnit dřív než jej znovu ztratit." Usadila se nakonec v Bruselu, zemřela v roce 1997.
Autor knihy pokračuje dál, vydal se pátrat po letuščiných příbuzných do Belgie. A zpracoval i přílohu se stručnými osudy dalších prvních československých stevardek.
