Borgiové (obal)
Podtitul obrazové publikace Borgiové od britské historičky umění Mary Hollingsworthové, která právě vyšla, zní Rod s nejhorší pověstí. Jeho lepší definici aby pohledal. Řádění dona Corleoneho, o českých "kmotrech" nemluvě, se zdá být proti jejich éře v renesanční Itálii pouhou selankou.
Zároveň je však pravděpodobné, že pověst rodu je ještě horší, než byla skutečnost. Přispívají k tomu i nejrůznější umělecká zpracování osudů zejména nejvýznamnějších členů rodiny, u nás nově také komiks Borgia.
Cesare Borgia
Historie rodu sice sahá až do Španělska ve 13. století, jeho síla však kulminovala v Itálii ve druhé polovině 15. a na začátku 16. století. Řadu zahájil Alonso de Borgia, jenž se stal papežem Kalixtem III., následně pak mimořádně zhýralý a přes mrtvoly jdoucí Rodrigo Borgia, jenž získal titul papeže Alexandra VI., a jeho dvě nemanželské děti Cesare a Lukrécie (Lucrezia).
Právě tři posledně jmenovaní se o špatnou pověst rodu zasloužili nejvíce. Nejenže v době jejich ovládnutí Říma protekly jeho ulicemi hektolitry krve obětí zákeřných, ale i - jak bychom dnes řekli - justičních vražd.
Leonardo da Vinci: Madona s dítětem
Vzájemně pokrevní příbuzní se nebránili ani incestním vztahům mezi sebou a zároveň mimořádné promiskuitě. Která ostatně italskou renesanci provázela všeobecně, jen se o tom ve školách neučí.
Zároveň je však třeba vidět, že šlo o dobu kulturního vzepětí a technických i cestovatelských objevů, o dobu Leonardovu, Raffaelovu, Michelangelovu, Kolumbovu. Obapolnost éry je z Hollingsworthové knihy krásně patrná už proto, že její bohatý ilustrační aparát tvoří právě reprodukce dobových uměleckých děl.
Morbidní potěšení
Borgia (obal)
Populárně naučná publikace, jejíž faktografie je podložena dobovými prameny, může zájemci posloužit i jako "opravník" příběhu komiksu, který vyšel v češtině ve stejné době. Tedy díla Borgia dvou slavných tvůrců, chilsko-francouzského scenáristy Alejandra Jodorowského a italského kreslíře Mila Manary, proslulého tvůrce erotických až pornografických komiksů.
"Zpracování příběhu Lukrécie a dalších Borgiů by se dalo zařadit do žánru paralelní historie," píše v doslovu historik Stanislav Karlík a dodává: "Prakticky ve všech důležitých životopisných dějích a údajích se od skutečnosti odchyluje."
To však není podstatné: komiks je literární kategorie, nikoli odborné dílo a značná míra fabulace scenáristy je zde samozřejmá a pochopitelná. Svazek, který je součástí edice Mistrovská díla evropského komiksu, je vlastně sérií krvavých a otevřeně erotických scén, které ilustrují mravní úpadek Itálie v době Borgiů.
Díky skutečně dokonalému kreslířskému zpracování však místo zhnusení čtenáři přináší jakési morbidní potěšení, stejně jako třeba dobrý filmový horor. Při osvobozujícím vědomí, že všechno je tu "jen jako".
