Umělecká díla nacisté jejich původním majitelům zkonfiskovali za druhé světové války, 315 z více než čtrnácti set zabavených obrazů však "pochází výhradně ze státních a městských, respektive zemských muzeí", nacisté je zkonfiskovali na základě zákona a Gurlittovu otci je řádně prodali. Vyplývá to ze zprávy ZKA adresované německému ministerstvu financí, z níž dnes citovaly magazíny Focus a Bild am Sonntag.
Proto prý zřejmě "nebudou moci bývalí majitelé těchto děl uplatnit své restituční nároky", soudí vyšetřovatelé celního úřadu. Naděje na vrácení obrazů se však nemusejí podle nich vzdávat někteří dědici původních židovských majitelů zkonfiskovaných děl.
Celníci a policisté našli v roce 2012 při domovní prohlídce, provedené kvůli podezření z daňového podvodu, v bytě nyní osmdesátiletého Gurlitta v Mnichově 1406 obrazů, jejichž hodnota se odhaduje na miliardu eur. O případu však německé úřady informovaly teprve minulý týden.
Jde o díla, která patřila židovským sběratelům, nebo byla majitelům zabavena jako "zvrhlé umění". Tak označoval nacistický režim umělecká díla propagandou považovaná za "neněmecká" či "degenerovaná".
Gurlittův otec Hildebreand obchodoval s uměním a v roce 1940 odkoupil od tehdejšího ministerstva propagandy 200 takzvaných "zvrhlých" uměleckých děl za 4000 švýcarských franků. Byla mezi nimi údajně například Rolnická rodina Pabla Picassa, Promenáda Marca Chagalla a Hamburský přístav jednoho z nejvýznamnějších představitelů německého expresionismu Emila Noldeho.
O rok později pak Hiledbrand Gurlitt koupil od rezortu, v jehož čele stál jeden z nejvyšších představitelů německého nacismu Joseph Goebbels, dalších 115 děl "zvrhlého" umění.
Zabavené obrazy by se měly vystavit, myslí si Němci
Při prohlídce v bytě Cornelia Gurlitta zabavili vyšetřovatelé podle Focusu také obchodní knihy jeho otce. V nich jsou údajně zanesena jména židovských sběratelů, od nichž Hildebrand Gurlitt obrazy nakupoval, většinou za směšně nízké ceny (více o zabavených obrazech zde).
V bytě Cornelia Gurlitta bylo údajně zabaveno i 181 obrazů, které "s velkou pravděpodobností" patřily židovskému sběrateli z Drážďan. Ten je prodal před svým útěkem před nacistickým terorem. Dědici tohoto sběratele mají podle ZKA nárok na navrácení děl. Totéž se prý vztahuje i nejméně na dalších 13 obrazů, které nacistické instituce na jejich původních majitelích vymohly nebo jim byly prodány pod nátlakem.
Delegace z úřadu spolkového kancléře podle informace magazínu Focus projednávala na bavorském ministerstvu spravedlnosti možnosti jak rychle zveřejnit seznam obrazů zabavených Gurlittovi.
Skutečnost, že se tak dosud nestalo, mimo jiné kritizovalo tento týden Židovské muzeum v Praze. "Domníváme se, že v oblasti restitucí takzvaného uloupeného umění je třeba maximální transparentnosti," řekla jeho mluvčí Jana Havlíková.
Na rychlé vyjasnění vlastnických nároků k obrazům naléhá německá vláda. "Vláda bude spolupracovat s bavorskými úřady a díla s nejasnou historií nabytí budou okamžitě zveřejňována, hlavně na internetu," řekl agentuře DPA mluvčí ministra kultury Hagen Philipp Wolf.
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle řekl Focusu, že je mimořádně zvědavý na zabavená umělecká díla. Za mnohými obrazy se podle něj "zřejmě skrývají dramatické osudy utlačovaných a pronásledovaných lidí". Případní oprávnění dědici by měli být co nejdříve vypátráni, aby mohli dostat zpátky majetek uloupený nacisty.
V průzkumu agentury TNS-Emnid pro Focus se 85 procent dotázaných vyslovilo pro to, aby byla Gurlittova sbírka vystavena.
