Když si firma Medinet Petra Kožnera v roce 2011 vyzvedla zadávací dokumentaci k zakázce na technologické vybavení pavilonu N kolínské nemocnice, dospěla po jejich prostudování k závěru, že podmínky nemůže splnit. "Musely být realizovány čtyři důležité dodávky, z nichž jedna musela být nad sto milionů, dvě nad 70 milionů," nastínil Kožner. Kromě toho navíc součástí jedné dodávky musela být i rentgenová technika.
Podle svědka taková kritéria vyhovovala jedné, maximálně dvěma firmám. Na dotaz soudce Roberta Pacovského jakým, Kožner odpověděl, že Hospimedu a Puro-Klima. Právě společnost Hospimed nakonec zakázku za více než 110 milionů korun získala.
Kožner nicméně uznal, že zadávací dokumentace byla napsána velmi dobře. "Bylo v ní málo prostoru pro námitky," podotkl manažer. "Předpokládám, že by při diskriminaci byla nějaká možnost úspěchu (u Úřadu pro hospodářskou soutěž, pozn. red.) ," opáčil mu Pacovský. "Naše zkušenost je taková, že pokud je dokumentace dobře napsaná a podají nabídku alespoň dvě firmy, tak je to v pořádku," konstatoval svědek.
Právě z toho důvodu se prý jeho firma nepodávala námitky u zadavatele, ani následně k ÚOHS. "Proces podání námitek a následně případného návrhu u úřadu je velmi náročný - časově, kvalifikačně a finančně -, a pokud nemáte proti tomu nějakou perspektivu, že vám to přinese nějaký prospěch, není dost dobře možné pro firmy, jako jsme my, abychom se tomuto procesu věnovali," shrnul Kožner.
Jeho výpověď však zpochybnil David Rath. "Nevím, jak mohl tvrdit, že je to diskriminační, když ani nemá přehled o firmách na trhu," podotknul exposlanec k tomu, že Kožner nevěděl, jak velké jsou konkurenční firmy. "Celé to na mě dělá dojem, že svědek využil tohoto trestního řízení, aby si vyrovnal účty s některými firmami," dodal Rath.
Byl zúžen okruh uchazečů, to je běžné, prohlásil druhý svědek
Podobně, byť poněkdu smířlivěji mluvil i druhý čtvrteční svědek, Marek Torkoniak. Jeho společnost 2T Engineering se rovněž chtěla ucházet o kolínskou zakázku. Torkoniak si prý sice zadávací dokumentaci vyzvedl, zjistil však, že firma požadovaná kritéria nesplňuje.
Výrazu, že zakázka byla "ušita na míru" některé z firem, se však podnikatel vyhýbal. "Když to někdo chce říct, tak by se to dalo říct. Jestli to tak bylo... Byl zúžen okruh uchazečů, to jsem schopen tvrdit," řekl novinářům po svém výslechu Torkoniak. "Myslím, že veřejné zakázky v minulých letech byly vždycky nějak zúženy, tudíž to nijak nevybočuje z toho, co se tady dělo" dodal.
Že by však v zakázce bylo cokoliv nestandardního nebo podezřelého odmítl. "Já jsem to sledoval jen z povzdálí, vyzvedl jsem si zadávací dokumentaci a sledoval jsem zadávací řízení. Jenom z toho jsem usoudil, že nemá skutečně cenu se o to pokoušet," uzavřel Torkoniak.
Podle obžaloby byl vítěz kolínské zakázky předem domluvený, když Petr Kott údajně nabídl šéfovi firmy Hospimed Jindřichu Řehákovi zajištění výhry. Za to měl Řehák Kottovi na dvou schůzkách předat dohromady 12 milionů korun. David Rath, který je obžalován i kvůli této zakázce, měl potom ze sumy dostat 168 tisíc eur, tedy zhruba čtyři miliony korun.
