Otto Zelenka po maturitě na kralupském gymnáziu studoval dramaturgii a scenáristiku na pražské FAMU. Působil nejprve jako dramaturg v Československé televizi, poté pracoval jako dramaturg a scenárista ve Filmovém studiu Barrandov. V 90. letech byl odborným asistentem na pražské Filmové a televizní fakultě.
Zesnulý byl otcem filmového režiséra a scenáristy Petra Zelenky, pro jehož scénář Samotářů vymyslel motiv hymny, kterou marihuanou opojený hrdina Jiřího Macháčka nepoznává. V malé roli se objevil v synově celovečerním filmu Rok ďábla. Účinkoval i ve dvou dílech seriálu F. L. Věk.
V roce 1968 se Otto Zelenka podílel s režisérem Františkem Filipem, s nímž později spolupracoval na seriálech F. L. Věk a Cirkus Humberto, na slavném pamětnickém cyklu z vrcholného období národního obrození Sňatky z rozumu podle předlohy Vladimíra Neffa.
"Dali jsme dohromady pětkrát 90 minut, vlastně pět celovečerních filmů. Každý z nich měl svou samostatnou vnitřní dramatičnost, rozvrstvení, gradaci, katarzi, pointu - taky proto se nám tam pak vešlo hodně děje," vzpomínal na to později Zelenka. Byl to tehdy jeho první seriál a práce ho bavila. Ocenil, že Neff své postavy propracoval do hloubky - psal o své vlastní rodině a měl všechno stoprocentně ověřené.
Psychologické vykreslení postav
Zelenkovu tvorbu charakterizovala námětová a žánrová různorodost. Pro široké publikum psal divadelní hry s komediálními zápletkami (Věčně tvůj, Babička hodně četla), i hry společenskokritické se satirickým ostnem (Občan Čančík, Bumerang).
Středem jeho zájmu byla ovšem dramatika televizní, v níž usiloval o psychologické vykreslení postav a o postižení aktuálních společenských problémů, například kriminality mládeže (Cesta domů), alkoholismu (Kvůli mně přestane) či konfliktních vztahů mezi rodiči a dětmi (inscenace Jen ty a já, Od sedmi do čtyř a Maturita z cyklu Tak se ptám). Soustředil se i na televizní adaptace děl jiných autorů.
