Miloš Macourek a Adolf Born, dva tvůrci, jejichž dílo patří k sobě. Společně stvořili podobu Macha a Šebestové či opice Žofky, Born ilustroval řadu Macourkových pohádek.
V nové knize jsou texty ze sbírky Člověk by nevěřil svým očím z roku 1958, ze dvou cyklů moderních pohádek i ze známého Mravenečníka v početnici. "Celou Macourkovou tvorbou se jako červená nit táhne snaha od sebe svět dětí a svět dospělých příliš neoddělovat," píše editor sbírky Petr Eliáš. To je ostatně patrné z Macourkových textů, jeho pohádky pro děti se vyznačují inteligentním humorem, jeho texty pro dospělé zase dětskou imaginací a hravostí.
Želvy v taxíku
Třeba v pohádce Dvě želvy, taxík a slunce se želvy rozhodnou vylézt na nejbližší pahorek a z něj pozorovat východ slunce. Jedou ovšem taxíkem, který má licousy, protože je to taxík z císařských dob. A aby ho pobavily, želvy najmou barovou kapelu, která jim hraje na cestu. V každé pohádce se najde podobný vtípek.
Celý soubor uvozuje báseň Moje adresa: "Hledáte-li mne/jděte do kterékoli ulice/do kteréhokoli domu/nebo jděte na nádraží...neseďte/starejte se o to / dělejte něco." Právě poezie Miloše Macourka za posledních padesát let nevyšla, a i když ani v této knize jí není příliš, stojí za to.
Adolf Born se vracel k Macourkovým textům s láskou a úctou. "Byli jsme víc než kamarádi, spíš jako bráchové," vzpomínal na parťáka pro Českou televizi. A prohlásil také, že Macourek by si býval zasloužil dostat Nobelovu cenu za literaturu díky své originalitě.
Od klubka k ponožkám
I v knize Všichni sloni orchestru to dokazuje. Jeden z příběhů je třeba napsaný jen jedinou větou, ač má tři stránky. Jmenuje se Klubko, kočka a pletací dráty a klubko v ní mimo jiné kočce vysvětluje, že "je to celé nějaké zamotané", zatímco pletací dráty cinknou podpatkem a sdělí klubku vlny, že "život je krátký a na světě má smysl jenom hra". Jenomže když oba dráty ztratí pro klubko hlavu, musí to skončit soubojem. A tam, kde zaniklo klubko, vzniknou čtyři červené ponožky.
A ještě jeden vtípek - to když si v básničce Krotitel musí kvůli lvově chřipce krotitel a jeho šelma vyměnit role. Lev práská bičem, diváci jsou nadšení a ředitel rozhodne, že to tak už zůstane.
