Ale tak daleko ještě nedospěla. Od 27. října bude ČT vysílat prvních pět dílů, počínaje zrodem republiky v roce 1918, příští rok přibudou čtyři epizody z novější historie. V nich si třeba filozofa Patočku zahraje František Němec, Ivana Magora Jirouse divadelní herec Jan Hájek, Emil Horváth ml. bude Ludvíkem Svobodou a Alexandra Dubčeka ztvární Ján Gallovič.
Režisér cyklu Robert Sedláček také prozradil, že Brežněva si měl zopakovat titulní představitel stejnojmenného ruského seriálu, ale jeho představy o honoráři způsobily, že ho nahradil kolega z Ukrajiny.
"Nikdy jsem si nebyl tak jistý"
Přehled dílů1918 Veliké bourání - zrod státu 1938 Den po Mnichovu - zrada spojenců 1941 Kulka pro Heydricha - příprava atentátu 1948 Všechnu moc lidu Stalinovi - komunistický puč 1952 Zabíjení soudruha - případ Slánský 1968 Musíme se dohodnout - po srpnové invazi 1976 Je to jen rock´noll - Plastici a Charta 77 1989 Poslední hurá - sametový Listopad 1992 Ať si jdou - dělení federace |
"Čím blíž k současnosti, tím více je natáčení vzrušující i nebezpečné," přiznal režisér, že hlavně v případě Havla, jejž hraje Marek Daniel, musí herce zbavit posvátné úcty. "Přesto už nyní mohu říci, že České století je to nejpodstatnější, co jsem dosud natočil. Nikdy jsem si nebyl tak jistý, dokonce ani nejsem nervózní," dodal Sedláček, když představoval první ukázky.
Masarykovi v podání Martina Huby prý věří ještě víc než dosud, v roli Edvarda Beneše se vystřídali Martin Finger v mladším věku a Jan Novotný později. "Paní Hanu Benešovou jsem znal osobně, hrával jsem si v Sezimově Ústí na jejich zahradě, říkala mi Jeničku," vzpomíná Novotný, jehož dědeček měl domek hned vedle vily Benešových.
Cyklus zlomových okamžiků národní historie si původně vybral šestnáct osobností a mířil jen do roku 1989. "Ale rozplizl by se," vysvětlil režisér, proč výběr zúžili. Naopak ještě přidali rok 1992, protože dotváří přirozený oblouk od zrodu státu k jeho rozpadu.
